Kochání ¶
na patře i plátně skvělou
pod obojí námi znělou
také tím že dobře známe
jak se spolu ve mně máme
22 Feb 2022
Sincerely yours,
adrenaline fan, avionics engineer, bodyguard, boxer, business/general/project/technical/release manager, climber, engineer of military radars and guidance computers, gardener, horseman, janitor, joiner, mason, network/server administrator, poet, real-estate agent, roofer, scuba diver, skid steer loader engineman, software architect/developer, songster, system integrator, tramp, truck driver, UN soldier, worker at heights...
na patře i plátně skvělou
pod obojí námi znělou
také tím že dobře známe
jak se spolu ve mně máme
22 Feb 2022
napjatá mi kůže duní
jasným tónem znějí struny
dech se rovná do souzvuku
světím v dlani její ruku
propletených prstů svátek
barev, vůní, bez her hrátek
všechno snadné s ní je stavět
na co sáhne, žene na květ
20 Feb 2022
kulisák čadí
lebedí
pod pudrem zradí
náledí
tohle klaun vůbec
nehledal
v hledišti srdce
usedá
19 Jan 2022
Bíložlutou platinou si váže buket smíchu.
Modrým z nebe háže.
Pohledem,
co v nočním tichu potkám,
protknutě v srdci doma,
kde nadevše ji světím,
káže jedním kmenem dýchat.
Pak sny potůčky plamenně mi pletou,
planetou úsměvů jež hřejí,
ptáci řvou a znějí lesy stezkou,
po které mířím za ní.
K oněměle udýchané,
mořské pěně.
Víle až do svítání.
Mé ženě.
18 Jan 2022
za každým krokem stále chytám
nabít
dávky
dávkou zmar
jenž už hluše pleská masem
zasněn jdu
a nepočítám
bylo jich dost
jar
a dost už bylo jar
17 Jan 2022
poděkoval znovu hadu
přijmul hlad i nezbytna
v písku z hradu pije zimu
ze všech stran se valí tma
15 Jan 2022
ten žár se řítí z rudých drah
žhne mraků temno denní
vše kryje jemný, černý prach
a vody vřou a pění
pak živé peklo sníží tlak
i stálé skončí hřmění
my, spálený kus země tak
že zemí ani není
28 Dec 2021
jen mámy ví
jak skrývat pláč
a pancíř zas
jak plyne čas
není zač
jsou nitky zapletlé až lana v mosty přecházejí, a nevíš ani nač
není zač
28 Aug 2021
dutině v kameni
nepříběh neměnný
oblohytřesení
šeptem
za jistotu Neztratím
Nemít že zaplatím
k živým se obrátím
mechem
21 Aug 2021
náruč když chladne
než víla dospí
přítomnost vládne
nemám jí dosti
nabírám hrstí
nůšemi nosím
prstenným prstům
zrcadlem prostým
19 Jun 2021
předpojetím v pochopení
všehoplným vzduchoprázdnem
z letokruhů poledníky
ze zlozvyků dobrozvyky
z čistého jasna
valí se hrůza strašná
28 Mar 2021
sladkého z medu špičky zlatých hor
rostou si vpředu
a bosky k nim nejdu
jak plíseň v botách
šedá slota
neživota
beztíže středům uhnu za obzor
to ještě svedu
19 Mar 2021
plná křivek
a jako humor její, se nepřejí
i bez vysvětlivek
31 Jul 2020
jsou přehořká žvýkání tikání místy
když při stráži tváře zní plán jako kdysi
ty na koncích větvení nové že listy
už ve slunci nenechat prohřát a číst si
07 Jan 2020
jediné co zítřek skrývá:
méně
(denně času zbývá)
07 Sep 2019
vždyť smíš si klidně nechat dál své snění
nemá na tom vinu
že zbylé síly všechny cíle změní
v dlouhou řadu stínů
jen když i pro vzduch místo v zóně není
natož cizí špínu
pak souvztažná je správně láska stejných
silných neodymů
28 Nov 2017
vždy až o páteř se zapřu
často klame že jsem ztichlý
a když o páteř se zapřu
ženy mají jen co stihly
chvíli pajšl v sobě zapřu
hrůzy vždycky jen se mihly
a pak o páteř nůž zapřu
to ať hrdlem řez je rychlý
19 Dec 2016
ztrátových ve chvilkách
všem zpráva v stručném znění:
nechoďte na můj práh
když ze mě mnoho není
popíjím druha strach
zda budem jednou zemí
(tam u nás ve skalách,
kde země mnoho není)
18 Dec 2016
rozzářené půlce noční
úplně lze uvěřit
že někdy z něčích ženských očí
může přijít povel “Žít!”
(teď vymyslet, co si počít
s otázkou, zda budu chtít)
19 Jul 2016
sny sírou jazyk pokřtily
až do tmy lžu si od svítání
ať podvědomí nepopře
když třeba vstanu zadkem:
to utrpení z přemíry
všech vzácných věcí k rozdávání
že někde vzadu na patře
je občas trochu sladké
15 Jun 2016
kde nemusím už dobývat
jdu sladké kousky odkrývat
jak pod kůží Ti umí hrát
můj velmistrovský prstoklad
15 May 2016
to šeptal mi rádce
měl duši jsem hladnou
že nejde tak hladce
co šanci má žádnou
vzal učení válce
a pravdu děl zrádnou
prý Klenotů vzdát se
pak Pouta mi spadnou
25 Apr 2016
ranní louce
plné vody
při průletu
broukám,
že po trvalce
s chutí plodit
v plném květu
koukám
12 Apr 2016
když psina občas mrazem už i venčit se tu zdráhá
a mně na kraji lesa ráno nejvíc topí hlava
pak rozehřátý čajem, čerstvý, s chutí jako kráva
jdu se sekerou Praze, blázen od Sázavy, mávat
13 Feb 2016
jediný jsem zůstal v cestě
neslyšící, valící se skále
přikrývám se štěrku deštěm
polámaný, bez života málem
16 Sep 2015
jak tůň je v noci zrádná
tak byla hluboká
a dotek (ocel chladná)
a slova (divoká)
jak skok do jámy lvové
tak byla hluboká
a písně (pochodové)
a nářky (otroka)
jak srdce splynout prahne
tak byla hluboká
a stopy (suchém na dně)
a vítr (ve stokách)
jak blata bažinatá
tak byla hluboká
a pachuť (jedovatá)
a život (odhoukal)
22 Aug 2015
mám jeden talíř u stolu
a zbytek žere práce
mramorem si vzdechnu
za bolest zbytných skříní
i prázdných židlí v obydlí
pro v koutě cáry plánů
plus kusy zdiva čehosi
co se prý nenosí
mám jeden talíř u stolu
a zbytek vůli ztrácet
19 Aug 2015
čas od času
i dávno v bytí odžitým teletem mlčím
jak zvíře rozšířím bezcelní zónu ticha
kde zvlčím
18 Jun 2015
Už neříkám Ti o nich,
sám neumím je strávit -
snům káže bosý zlosyn
rudé mravy.
P. S.
Vždyť opouštíš mě v bojích,
z nichž jako dobré zprávy
Ti uřezané nosím
jejich hlavy.
11 May 2015
jak rozžhavený drát
se kolem večerů mi vine
když nedovolí spát
co uvnitř mívám jiné
a žít že je snadné
to byla pak lež
a kdo že mi vládne
to nevědět chceš
jak ve vzdušných zámcích
se nevidět chtít
když pořád se vrací
co přestal jsem pít
P.S. hned zařve mi do uší, prý - klidně si křič!
(to když už si myslím, že zmizela pryč)
25 Apr 2015
zlé skutky všechno přebijí
jen dobrých není nikdy dost
krom příběhů vše pomíjí
ty provází nás na věčnost
za život svůj nic nedlužíš
však zkus někomu jeho vzít
pak kletbě smrti budeš blíž
že musíš si ji zasloužit
04 Apr 2015
o mládí mi štepované nadočnice svědčí
čas má léčit
ale jak, když dírou mizí síla
navíc v rokli
kde ozvěna kdysi žila
už studna nežbluňká
jen ostře rachotí
to rovnodenní paprsky ji protkly
a suchým pláčem se plní tůňka
staré samoty
20 Mar 2015
než za oknem mi větve vezmou duši
zas po cihlové drti v prachu šlapu
co jistě vím to v noci pouze tuším
když spím tak vždycky znova ve všem tápu
pak denní světlo víře hlavu setne
a naděje mi tepem k nohám tryská
mít pocit žití v pravdě bylo pěkné
kdo tušil že se nesmím dívat zblízka
19 Mar 2015
říká když dojde vodka
než dospěl stáří potkal
pohledy probodnutých
má za rtem ohrnutým
na hlavu poražené
zlé smutno unavené
po ránu zmrtvýchvstáním
denně je potrestaný
za to že pořád dýchá
rozmotat nepospíchá
špinavé klubko vlny
hlavolam důmyslný
01 Feb 2015
Přijdu jak do chlívu!
Naser si s tousty!
V měsíčním přílivu
Bohyně Pomsty.
06 Jan 2015
než se zase
v plné kráse
díra v mase
zjeví
jak v Tvé knize
neznít cize
kudy zmizet
nevím
21 Dec 2014
jak pomalý skon stromu
když začne sílu ztrácet
je ve snech návrat domů
z té pravé mužů práce
ať řeknou máky vlčí
co vzal jsem (a co dostal)
proč Tobě o všem mlčím
ač pro jiné jsem povstal
11 Nov 2014
mlýnský kámen žvýká stejnou
po léta hru na zapřenou
nepouští mě, stále živá
hlouběji se denně skrývá
za rokem rok níže hryže
sytá krve dobře ví, že
když jdu tichý davem lidí
pořád ve všech mrtvé vidím
12 Sep 2014
všechna ústa všude kolem
mluví cizí řečí
sluchátkovým s Tebou spojem
zavrnět mi svědčí
chůzí městem jako vždycky
hlídám rohy domů
naprosto nepoeticky
ožralý jsem k tomu
03 Sep 2014
často
cpát si ztrácím sílu
prázdné
fráze do hlavy
pořád stojím
jen se bojím
za to
že jsem živý vinu
žádné
dobro nespraví
23 Jul 2014
šeptá nůž, jak
podivně se cesty rodí
myšlenku jsem lapil honem
že to jde si vzpomněl kdosi
tělo dešti schovat celtou
bylo hůř, když
rozhýbané masy vody
na mělčině vstaly z kolen
zarytě a bez lítosti
horu bahna šplíchly deltou
08 Jul 2014
zavřenou v kachličkách voda Tě hladí
jak od řeky šuměním slyším Tě zdáli
co potůček jakmile projde Ti zády
Ti na hlase změní když ve výškách pálí
ty písničky v nejhezčích snech vždycky hrály
to nejlepší ze mne se na povrch valí
chci dát Ti to setřít a vzít si co schválíš
náš sprchový kout je však pro dva moc malý
04 Jul 2014
Po duše krajině bloumání,
stesk směje se prorostlý slzami hvězd.
Ostrůvek rozkvetlý dík Tvému zpívání
zahladil příkopy klikatých cest.
19 Jun 2014
nejdřív čtvrtil
potom půlil
na suchu až zůstal málem
poblíž smrti hubu na zem
duši zvrátit rudou zmámen
přeživších že život škrtí
skále v srdci
sípá kámen
05 Jun 2014
daří se dílo a je to tak se vším
parchanty v klidu lze k dobrotě přelstít
žena se ze spánku směje až vřeští
za oknem příjemně májově deští
29 May 2014
především ve chvílích
kdy neublížím mouše
se vzdálím
to pro Tebe i pro mě
zranění co nevidíš
a nikdo nezjeví Ti
zas pálí
když rozverně je koušeš
02 May 2014
tu svatozář si nechte
jen žhaví značkovací plech
a pod kabát
je pořád těžší schovat cejch
když začít pít je brzy
ač pozdě chodím spát
ty jantarové slzy
kde koleje se protly
ti posbírám a schovám
ctím stopu svého stáří
pár kroužků dýmu ke stropu
i utržený světa kus
a všechno co jsem zmařil
08 Apr 2014
nechtěl kráčet
rychlý živel
až pod skutky zmizel -
jako ptáče
ještě živé
očím skryté hmyzem
19 Mar 2014
sen loutkový syrově pálí
jsem na šňůrkách žalostně malý
co nemohlo náhle se stalo
a všeho je proklatě málo
sám po nocích vraždím ty chvíle
mám pozorně tichý své cíle
co světlo mi od věků bralo
a cítím že stačí mi málo
když rozkvetla planina pustá
blíž sobě jsem pro Tebe zůstal
co mrazilo najednou hřálo
a daleko více než málo
však s Tebou mě probudí ráno
pak mrknutím ztratí se samo
co na moment jen se mi zdálo
a ničeho nebude málo
24 Jan 2014
když všechno voní klidem
mě staré rány pálí
vždy bratr smutek přijde
i sestra křivda zdáli
pak rukoudáním slíbí
že najdou si mě zase
prý tady se jim líbí
a pravda zní v těch hlasech
mé prosincové prosby
jsou vlastně zcela prosté
chci sám si v tichu pobýt
kde budu pouhým hostem
už nedokážu smazat
tu pod vším tlustou čáru
jen vědět jak mám žádat
stop zraňujícím darům
12 Dec 2013
kam se kouknu, padne rána
to když terčíkové cíle bliknou
břicho, brada, žebra, hlava
kam se kouknu, padne rána
dřív než myšlenky se chytnu
hlaveň míří vlastně sama
kam se kouknu, padne rána
v noci vzpomínek se vzdávám
duše zhasne, kůže plátnem
kam se kouknu, padla rána
potmě všechno je mi jasné
20 Oct 2013
krátkou větu
chtěl bych světu
říct
je moje celá
zmatek ztráty
než se vrátí
víc
než půlky těla
03 Oct 2013
pod klenbou lesa chrámu
já býval jako doma
co zhojil jsem tam šrámů
a slabých kousků schoval
však sečtu co jsem nosil
až dojdou zbylé zítřky
teď mlčky kde jsem prosil
zas půjdu šeptat díky
12 Sep 2013
při výstupu pauzách plaším
kolik kdo mi naložil
rokle z hloubky pádem straší
po letu jsem zatoužil
lana vláknům popraskaným
ani mávat nestačím
pod lavinou odmítání
s hladem stesk si zatančil
20 Aug 2013
kdo to je
jsem zjistil na dně
bez boje
je žití prázdné
zřídkakdy
se zpijí splíny
bez pravdy
je méně špíny
06 Aug 2013
o vlasti sněním
dřinu si oplácí
plamenům pěním
záslužné po práci
není co míru
položit na oltář
tma zvrací síru
bdění cpe pod polštář
23 Jun 2013
když palba se vrátí
a krev znovu stříká
zle duše se mlátí
zas na křik si zvyká
že nebyl to zločin
jen statistik čísla
na návštěvě noční
mi vysmát se přišla
ta co starce mámí
snů výdechy kosí
proč bydlí tu s námi?
kde v sobě ji nosím?
už odpověz prosím
proč nečistíš rány?
12 Jun 2013
marnosti zázrakem
zmizely známky
v mapách mi nádavkem
rodí se stránky
ožila krajina
vstoupila Žena
nevím kde začíná
konce však nemá
uhádnout nesvedu
kolik že zbývá
objevů po medu
sladkých když zpívá
nevině na vetché
zvyknu ji něze
osleplým povzdechem
zabloudit nelze
03 May 2013
pár ožehnutých odřenin
plus v kosti zrnko kovu
by za cokoli vyměnil
a šel si pro ně znovu
vždy naoko byl netečný
muž v boji šetří slova
když do ulity lebeční
si duši z tváře schoval
prý chybí mu jen pramálo
ta smrště vzruchů závrať
co zažil že se nestalo
dál zkouší nocím nalhat
jen na jediném záleží
je zbytečné to říkat
že odpočty už neběží
střeh musí přestat tikat
02 May 2013
tak jasně v poušti mluví Bůh
i v bez života horách
kde holý kámen zbyl a vzduch
a stezky bolest v nohách
proč nežízním už po kráse
kde žár jsem sebral v žilách
co potkalo mě zeptá se
řeknu že Ty's to byla
01 May 2013
že nepopíšu kovu zpěv
či života chuť v plicích
že ve tmě slýchám lidský řev
když pouze zdám se spící
že na dně chci si hýčkat hněv
a pažba patří k líci
že nelze vymýt hadí krev
už nevím jak mám říci
30 Mar 2013
je Měsíc trochu větší
i jeho klame dráha
a příliv byl dnes delší
až k prahu voda sahá
pod pěnou útes duní
co ráno křičel ptáky
pak o klid prosit umí
jak vlna klesá zpátky
zas bouře hrozí smrtí
mou naději zve lichou
tmy tíhou kapky drtí
v hlubině zbylé ticho
to prokletí je rodu
být moře vztekem zajat
když do točitých schodů
jdu rozsvítit vám maják
24 Mar 2013
zezadu mi zákeřný sen
vzpomínkový opsal kruh
rozběhl se kolem plamen
stojím tam
kde chybí vzduch
cosi hustým sponem zase
sází vůči světu zášť
střely v nichž jsem sebe našel
děravějí víře plášť
rád bych zmizel, nebýt zvyklý
nekonečný splácet dluh
všechno už mi ženy vytkly
přežívám
kde chybí vzduch
22 Mar 2013
ať ozvěny činů
dál jiného straší
rád minulost přijmu
kdy blázen byl mladší
co mizet chtěl v dýmu
než kořenit radši
teď v jadércích rýmů
jak ve vločkách snáší
se po hrstech štěstí
už neříkám nechci
já jen že to stačí
12 Mar 2013
K nám oběma zády
dvě v předklonu pravdy
se s rozběhem třískly.
Někdo si myslí,
když přestal jsem zbrojit,
že všechno slevím?
Půjdu se projít.
Kdy se vrátím?
Nevím.
02 Mar 2013
Mužská práce (krátce, jednou větou) -
vůle stát se (tím, s kým si nás pletou).
Je to zvláštní (zdaří-li se zasít)
víra na sny (bez ptaní, proč asi).
Ženou protknut (po světlici dýmem)
ve tmě roků (tisíc starým vínem),
ránou v boku (živen).
20 Feb 2013
zahálka svádí
všechno ať propásnu
kroutím se hlady
nádechu po hlasu
myšlenky pasu
nosem je objevím
hranicí vlasů
až na Tvém území
15 Jan 2013
je to dávno
tím se hladím
paměť prázdnou
sobě radím
že jsem jiný
pořád říkám
kotva hlíny
dál už nikam
vybledly mi
kresby rovů
přesto musím
v noci znovu
zkoušet vymýt
rány hlasů
pomníčkových
stání času
06 Jan 2013
zas nad vším zlým se stmívá
Tvá moc je jako divá
i přes dveře s ní splývám
to z koupelny jsem zaslechl Tě
zpívat
02 Jan 2013
zapomenout umět jásat
cítit každý zásah
lidskost pozbýt na dně kalu
nevýslovnost žalu
z dávných prašných snímků drásat
v hadrech kupky masa
kvádrů ticha skládat chválu
do obranných valů
18 Dec 2012
Zas šeptám Tvé jméno.
Hlas ptáků motám na vřeteno,
ze slunce pletu ho do osnovy,
blíž mrakům a přesto svítím, ženo,
když šeptám Tvé jméno.
12 Dec 2012
jak sladce šíjím šeptává
a rozdmýchává výhně
krev žáru zalkne záplava
hlad podbřišní tmou zjihne
i krutě umí promluvit
ven srdce hrdlem trhne
to v žalu plnou malou smrt
když loučení se zvrhne
02 Dec 2012
Vprostřed noci bdění skrývám.
Co se nemá, to se staň.
Spím jen jako.
Klidně dýchám.
Sen se vrací.
Výkřik píchá.
Z rozhozených rukou zbývá
zase vidět padat zbraň.
26 Nov 2012
čert že
mi Tě
poslal nevíš
píšu
Ti co
prospíš
jak že
si Tě
mermomocním
vstříc ach
když mi
chodíš
11 Nov 2012
stává se to znenadání
kdosi v mracích tleskne
žravý červík za svítání
z křídel kuklu svlékne
rudy kujné konec zvyků
cítí pravý s pravou
pyramidy průsečíků
ohromeni vahou
07 Nov 2012
Má nejmarnější pustina.
Jen písek nad ní létal.
Pár chvilek jsem se nedíval
a už se po ní rozpíná
dvou slov květnatá věta.
Ten pocit svěřím papíru,
co do čtverečku složím.
Na samém hrotu vesmíru
mu skála praskla na míru,
když najít Tě jsem toužil.
23 Oct 2012
je prošit jádry z olova
když staré sny se vloudí
tmy krůpěje co neschová
mu kůží k zemi bloudí
své hořké číše nedopil
zas poslední je první
že válku draze vykoupil
má na vrub psáno krví
06 Oct 2012
Vleže v trávě vzad se dívám,
dlouho byl jsem ničí.
Vánek učí stébla zpívat.
Mír a klid mi vzklíčil.
Duší akord sladkým lékem,
s láskou stesk se mísí.
Zahalen jsem tichým vděkem.
Zbraně na zdi visí.
25 Sep 2012
každým listem svého stromu
všemi smysly, víry přídí
celou kůží jasně vidím -
obrácen jsem k Tobě, domů
15 Sep 2012
jednou snad vypovím
jaké nesu zprávy
slovy až vylovím
kdo vás mnou že zdraví
11 Jun 2012
Kam obrátím se pádlem,
když zrcadlem se kouká,
kdo dech mi stlouká z třísek,
kde písek písně dáví,
klam tráví maso jedem,
kříž zvedne výtku právu,
kůl hlavu strká mrakům,
klec hákům zbytky vydá?
Kéž přidá víc než snesu,
kůň dávno klesl těžký,
kýl pěšky táhne blázen.
Klíč na zem, na klíč ústa.
Klid zůstal v prázdnu zmrazen.
08 Jun 2012
ve spánku nad zemí
ráno jak procitám
do práce oděný
lelky když počítám
cesty ať odžívám
večer než odletím
objatý spočívám
prorostlým sepětím
02 Jun 2012
Slyš nocí hlas Tvé hlíny!
Co zázraků jsi rozbil,
kde pasti kladl přejít,
kým sebral květům vzejít,
zač poděkovat zlomil...
Máš v moci být k nám jiný!
28 May 2012
všem na světě ženám
chci zazpívat, zahrát
že kde nic už nemám
jim čert půjde nabrat
že o holi cválám
a mám co mi stačí
když chtěly by sálat
že ostruhou tlačím
25 May 2012
nespočítám kolik nocí
mozaiku Tvou skládám
podivně mě hřeje pocit
že se skoro vzdávám
sama s Tebou vždycky spadne
závora všem splínům
proto začít bylo snadné
závidět Tvým synům
20 May 2012
Šikmá tma netrvá,
ránem jištěn,
výheň jde větrná
kameništěm.
K půli dne spočinout
poutní holi,
zrcátkem zablýsknout
přes údolí.
Z výčnělku nad srázem
poslat zprávu,
zornic Tvých odrazem
jak si plavu,
sladce že ticho mě
obepíná,
samota v horách je
zvláštně jiná.
06 May 2012
tak snadno pluješ hlubinou
kde nikdo nikdy nebyl
nezahřál nezazněl neposvítil
jen chtít a nejsi cizí
čar následkem i příčinou
všech roků kdy jsem nežil
nesnící nesytý nevěřící
mám strach že křídla zmizí
20 Apr 2012
víly jsou na světě s námi
v přečistém snění si hovím
posnídám stejný slib daný
sladký je slanými slovy
pro mě už poledne není
světelná hra pouze zdá se
jen potmě veršíků třením
odmlouvám poslední lásce
z požárem pálené hlíny
precizně broušených kladů
ukován bez volby činy
schne ve mě pojídač hladu
i jazyk zapomněl zpívat
za zuby uvízlý zůstal
o život že nesmím vyhrát
zaklínám sudičkám ústa
18 Apr 2012
jak černých ve zdech kámen zrál
snem spáleniště po sta dní
tak ve všech co kdy miloval
chtěl vidět temně poslední
17 Apr 2012
jak silně toužil rozdat
tak do zdi tloukl hlavou
jíž mlčet zbylo právo
když snění vzala voda
jak slabě v letu vratký
tak voní kterou hledal
jíž sbohem nikdy nedal
když zamkla cestu zpátky
jak plošně rozum zradil
tak všemocnou se zdála
jíž jako jedné z mála
když nespí, svítí z pravdy
jak hluboko jsou střepy
tak proudy víru smyly
jíž nepřikryli chvíli
když zabloudili slepí
23 Mar 2012
do vrásek mi sedá
chtěním šedá přítomnost
ne strach
jíst se dávno nedá
sežmoulaná vyprahlost
a prach
kamením dál hledám
vodě rovnou neživost
mých vah
ach
už dost
je krev bledá
22 Mar 2012
prázdným smutnem, smutným prázdnem
stele tulák soumrak na zem
dlouho místo větru schází
místo kde by dlouho scházel
16 Mar 2012
prameny kdo sází
připraveným hrázím
řekám
za protnutí v čase
prozatímní kráse
smekám
15 Mar 2012
čtivá i čitelná
temná
a světelná
14 Mar 2012
zakryta zatmění
zabita prýštění
zalita zazdění
zašita prázdnění
za ně to odnáší
ta jejíž znamení
zastřené zranění
závalem z kamení
zářivou červení
volá že není
13 Mar 2012
vodou vřele živou
sítkem prolil čtivě snivé hrstky čaje
přiznané a roztěkané, vybrané a odtěžkané
řekou směle plachou
zbytky zalil kdysi živých lístků čaje
spařené a pomačkané, nasáklé a vyždímané
mořem třetí doby
"najít"
vlaje
12 Mar 2012
jsou plní citů se šťávou
pak šťávou z citů vzlétnou
než na zastávkách Nechci-Nic
jim trasu najde Všechno
11 Mar 2012
rád bych zase v horkém světle vzal ji sebou
pořád ptám se jakým směrem kterou cestou
starých vzorů přepitá jde planě sama
bez rozporu rozbitá a rozplakaná
10 Mar 2012
za sytou a nežíznivou
hlasitou a bez ní živou
20 Feb 2012
dutou křečí svíravou
tep tiká
slyším Tě jak za hlavou
mi říkáš
žilám ohně potravou
buď zticha
pod plamenů záplavou
smíš dýchat
19 Feb 2012
Z památníku vytrhal jsem časem spousty listů.
O dvou stranách... Pěkné desky.
Řekou mrtvých brodění mě provázelo do snů,
papír zpíval, hřály cesty.
Pár jich padlo na podpal a jiné kvůli víře.
Některé jsem schovat chtěl, kde po zvážení,
v malých porcích, zostnatělé, zřetězené,
ve zlatě i prskající cenilo se zvíře.
Z památníku právě trhám hrsti zbylých listů.
Ještě chvíli... Pěkné desky.
O zlámaných nohou nevím. Křídla mám, i sílu.
Vzduchem dolů. Sviští hezky.
18 Feb 2012
Připravený přihrát
příští záblesk nadvěčna;
přísná, křehce dobrá,
nepřiznaně skutečná.
17 Feb 2012
Zvonky teplo z oken změní.
Má tma zchátrá,
snění vzpění,
ve výpadku přesvědčení.
16 Feb 2012
prosincově
Radanovým
Luny v půli nesvětlem
bloumám novým
jmeninovým
nepojmenovatelnem
15 Feb 2012
za kopci ztlumená
přestala tma dýchat
vyspravit řemení
na časy se blýská
vysypat písek z bot
skřípe vrže píchá
v pustině pohřbenou
hřivnou křiku z ticha
14 Feb 2012
když tabulkami ledu ve hře na kry svítí břeh
na břehu v dálavě v hlavě bez listí park naléhavě se zdá
park zdá se loučenou zim časům bít, kdy žití mlčí zcela
dřív než napůl vybrané mi zvětví zbylé nezbytí
13 Feb 2012
Hřej se.
Smíš si všechno změnit.
Směj se.
Blíž si nejde nebýt.
Vzdej se.
Nechci si Tě plenit.
12 Feb 2012
Dořezaný ostřím ledu
naproti si kráčím vpředu.
Křížem.
Svého puškohledu.
Lícím. Další z mnoha sledů.
Marně volám blíž ať nejdu,
bez žluči že střílet svedu.
Bělmo, tep.
A zásah středu.
Spící, na mrtvé i body vedu.
Ranní průzkum v dlouhé řadě
po hromádce hadrů najde.
Těla zmizí.
V hladu hadů.
Krycí palba ztichne vzadu.
Navečer si nedám říci,
v noci rzí a blátem zhnědnu.
Slunce čistí.
Krade pravdu.
11 Feb 2012
v kopci přidat
s nasazeným
dvojkrok dechem
ještě může
chytit stopu
poztrácené
povědomí
jak se žije
po hladivé
bez kručení
v srdce břiše
napít se a
výšlap střídat
s lehkým během
29 Nov 2011
jen posedejte do lavic
a vyčkejte až přijdu
dnes není třeba učebnic
i pera nechte v klidu
mým plaše zřejmým příkladem
vás zkusím zavčas naučit
že s naplněným osudem
lze snadno přestat žít
06 Nov 2011
kousky zrnek mlčky hledám
každou tichou chvilku
v drti času, která padá
z tříštivého mlýnku
04 Nov 2011
odbýt každou žízeň
odloženým klíčem
odejmutých štítů
odříkanou solí
odžít ještě kousek
po dni den dál od ní
odít ztěžklým smutnem
odjistit a hodit
03 Nov 2011
po zuby převálčen, odzbrojen pod hříchy
pro mé, za mé
halivě lněnou i vlněně lenivou
na čekané
02 Nov 2011
že za dnů nesmíme
zabloudit uprostřed zbytnělých zbytků
stropem si kreslíme
průsvit všech nenevěst, nenápadníků
na sílu věříme
železné košile, postního zvyku
hlady se budíme
v záškubech vzájemně vzepjatých vzlyků
01 Nov 2011
bezdeší hluboce rozezním
bolestně napjatém když po hrdle se
smeknu stranou podebranou strunorzí
12 Oct 2011
jiskrou drahou
ztichlým perem
tupou stranou
tvrdým dřevem
vlastním poutem
srdce masem
nebe tlakem
těžkým blátem
plnou parou
hrubou silou
rudou brázdou
jiným směrem
11 Oct 2011
chvíli sladkou
při bloudění mezi řádky přeje
všechno platí
účel květů zůstal stále stejný
měkká vůně
ovoce na exotickém trhu
kdy se vrátí
necelý nepodepsanec neví
04 Oct 2011
drahami kolem zní závěrů echa;
v kovově účelném v západech rachotu
společně zalomen poslední klíč...
a že je nadobro pryč
soustrojí krokový nepokoj staví;
za dveřmi odnikud železným třísknutím
klíčová do zámků dopadla klec...
ošklivý nepěkná věc
22 Sep 2011
klenutou bránou času
rozverný kreslí kopce
můj vítr
po proudu jeho dechu
do stínů klade slova
tvé světlo
ve žhavých horách písku
uhne mi kámen krotce
jsem slepý
propastí vůně vedou
pod každým sněním znova
jsi hluchá
16 Sep 2011
zas potmě ostrým štěrkem po pěšině pátrá
kde kapka vláhy dražší hroudy zlata
smí temnou výši zeširoka nasát
kdo z hloubi žízní roztrženým šatem
chce rozprostřenou vůlí přikrýt svoje stopy
když duní kostmi dávno čtené hlásky
přes vetché síto z vlastních trosek prachu
svým prasklinám dá vody tiše napít
14 Sep 2011
když netíží mě o moc víc
než šlápoty psí z nohavic
a z útočiště bojiště
kde vrším valy pro příště
mám plné kapsy hlavobolu
že si zpustlým smutnem dolů
bez munice spustím spoušť
či cestou křísnu rozbuškou
01 Sep 2011
zlostné
vzkazy letu ptáků
nad nikoho územím
neunikly zrakům
ani v prachu bez ceny
i když
pohnout ledy umí
ačkoliv to nezkouší
jelikož mráz tlumí
žalovosti nejhorší
vlastně
pouze hlásí trpce
zaznít že se nechystá
první předsíň srdce
křivá, ztrátosférická
20 Aug 2011
Na podnose snění
pod nánosem jejím
kresba "proč jsem" není.
Pořád ještě nevím
co
a jak to vlastně změním.
13 Aug 2011
dej vařit podběl sušený
pak přikládej až zpění
to jarní kvítí nahořklé
do žlučna tóny změní
co najdeš to tam naházej
když nemáš plody letní
zahustit vůní podzimu
a do hajzlu pak se vším
23 Jul 2011
v rozhledech ze strání spí
zkraje se potichu ptá
rozpitou paletu snů
provází zbytečný stín
skřípání nad mraky vah
za háky břemena nést
vzápětí chytí ho déšť
a po něm spustí se strach
11 Jul 2011
do prázdných síní
po plesech
mi svítíš
pod zrnky prachu
v mlýnici
se krčíš
přes kůži spodem
za jizvy
mě chytáš
dál ve všech ženách
na cestách
jsi skrytá
08 Jul 2011
kontrasty zbitý
ve tmě se nepotácí
v opacích skrytý
své vrypy neoplácí
07 Jul 2011
jen na dvě tempa dech
a na dva prsty vzduch
pak strop
plave vosk?
níž tmu nadnáší nic
vstříc bahnu klesá zlost
ví proč
na tři skoč
17 Jun 2011
už letmo nepřistát
sám k tomu
už každý dobře znát
bod zlomu
už nesebrat i dát
mít komu
už přestaň z lichých vát
chci domů
15 Jun 2011
od paty ke špičce
oblékám - svlékám
kámen, trávu, zem
monotón kroků
naboso sen
prosvítám v kličkách
jako na útěku
léty praskl zvon
monotón kroků
naboso sen
pro bono úsměv budí
za nádech slov se zříká
v bezčasí černá díra
monotón kroků
naboso sen
první rok se schází sám
a já mám
monotón kroků
naboso sen
09 Jun 2011
pod maskou šaška snů těsnopis křídou
svědectví zázraku šitého stříbrem
schovává čemu by nevěřil nikdo
zní živě
31 May 2011
když i ticho bloudí
mlčí úsloví
ráno zával pojíst
večer předlohy
potmě zase rozplést
kousek lanoví
v kterém zamotané
spí sny oslovy
07 Feb 2011
když planety jsou kusé
mám v úplňku jen slunce
tu chvíli
mé planety v úplňku
víc než kusé slunce byly
06 Feb 2011
Kolovrátek skřípe podle rytmu kroků štěrkem;
dřív jsem lépe živil sny a cesty zdravil jenom zdálky.
Teď zpátky všude, zas všechno jsem i nejsem,
říkám si do taktu,
jak podrážkami drtím strmé cesty podklad pít a potkat dřít svůj náklad nápad zviklat z kůže svlečen v uzlu sítě kolovrátek skřípe podle rytmu kroků štěrkem.
16 Jan 2011
tiše smekneš
hřeje dechem úsvit spící
vše co řekneš
navždy ztratíš právo říci
29 Dec 2010
zpřetrhání přímých snítek, doširoka kořenů
bych prosil
pro tentokrát žádná duše v pláči do mých košil
i proto
and I've broken a 1000 mirrors
zaplatit potratit utratit?
vydřít sešlapat vymlátit?
neztratit anebo nevrátit?
it's only castles burning
než pochopená první kapka
na zalknutých hrdlech solí
pod obojí cestu domů pozlatí
Tvého bez boje se bojím
07 Dec 2010
a vím že hladiny
jsou stejné
a vím že zrcadla
se liší
a vím že zatmění
jen přejde
a vím že opouštím
svou říši
a vím že zabíjet
bych neměl
a vím že pokaždé
zas budu
a vím že zbláznit se
jde třikrát
tak vím že neztratím
Tvou hudbu
28 Nov 2010
i v mracích cítí pouštní prach
kde kapky končí plačky
jak letkám hebkým na špičkách
slušely ostré háčky
27 Nov 2010
zaškrcené přeuzleným zamotaným lanem
ráno čeká zas ráno a radši už nic víc
prozakletý archetypem první ženy v kámen
večer krokem předpředvčera nosím pod měsíc
26 Nov 2010
lesní klenba ztichne
vzpomínkou se vrátil
naskrz vše to píchne
pak jako by se napil
25 Nov 2010
po paměti ve tmě plavu
křivkou kterou skláníš hlavu
veď mě světlem
22 Sep 2010
když vina křivdou hnaná
z kostí střílí
zlým tichem duní rána
v zbylém cíli
kde odvrácená strana
sbírá síly
a trním vášeň stlaná
páře žíly
už nemůžeš být sama
ani chvíli
to dětem chybí máma
aby byly
18 Sep 2010
obrázky v růžcích plyšově křičí
když vzpříčené jméno Tvé vyslovit nemohu
že potichu lepíš co nechtě jsem zničil
ať na místě setrvám v modlitbě bez bohů
15 Sep 2010
Kus půdy zdánlivě plané.
Než zahradou se stane, cestičce kolem vložím do kročeje placatý kámen,
každý den jeden.
Zaslouženým soužením a proklatě živým snem jak jedem doslepa omámen,
zhořklý se zrcadlem nachytat nechám ránem.
14 Sep 2010
procitlý zas potůček Tvých slov
od pramene k ústům bych zlatil
po kapce kapku
i mlčením zaplatím jestli chceš
že jsem Tě ztratil
chybí v prstech cit
nitky
osnova
sloh
zbyl stoh šedých listů které přeskočím
jen z plochy posledního záporový závěr přečtu
nerozpoznán nehledal
a už se nevrátil
07 Sep 2010
na hrozivě nové hladině přání
jedno houpe se a dříme
tisíckrát v hodině
ztišený se jí klaním
jak lahvi poslední
ze sklepa k zasypání
06 Sep 2010
roztírám naše křivdy
omylů ztvrdlý příděl
že zněla jako sliby
slovíčka lesklá lživě
že zkouška ohněm chybí
když věty volím střídmě
že v čem se jiní vidí
mi v chůzi uhne klidně
že za to, co se líbí
bych z páteře se styděl
že ze dna hmotné bídy
i na lidskou jsem hleděl
že nebyl kdo zeptal by se
ani odpověděl
bezvětří cesty svědí
jen říct "já jsem to věděl"
05 Sep 2010
kdo jiný než já
ptala ses
a bylo Ti to putna
nevěděl jsem tehdy
a nevím ani dnes
jen to jinak chutná
písmenek pár blízko
přesto jsi ztracená
kolem Země mockrát
výmluvno tmou vyschlo
stínohra zdařená
smí prázdným džbánem dohrát
04 Sep 2010
už řadu dní mě pravda dusí
vím jak ji prostřít na stůl
proč bez lásky jsem skřípal zuby
když dnes je pevně svírat musím
s tou co za nás nesu
16 Aug 2010
jak setřít mízy kapek pár
když snítky pletou v mříže
Tvé prsty jejichž vlídný žár
výhonky lákal blíže
ve střehu zmar
spí bílé kříže
jen stěží schová starý plášť
pláň hrobů plných sněhu
a každý den sto malých vražd
mou krev vylitou z břehů
naopak zášť
pozpátku v běhu
11 Aug 2010
Ve stránce obrázek, že přečte ho i slepý.
Nejasno, zda klesl,
když pokoušel se vznášet.
Z výrazu tváře otázka čišet zdá se,
jak bez hlesu snášet,
co by papír neunesl.
Záložkou provázek. Z obou stran se třepí.
02 Aug 2010
za pravdou a slovem
nad propastí i hromadným hrobem
stát umím
strasti tlumím smíchem
a tichem halím žvásty
byl jsem bohem
teď za boha nerozumím
28 Jul 2010
otisk člověčí
na nebi
ze země
ticho neléčí
nádoby
spojené
chůze znavená
v postroji
co zmůže
ústa sevřená
nehojí
sny muže
v dunách nespěchám
zhasne čas
kam dojdu
cizím klíč nechám
napospas
i vodu
27 Jul 2010
větvoví mělo být v mracích
chyběly zaťaté dva palce
tonoucím třískám se nemává
s kořeny svázaný pocit
plamenem obnažím hladce
letokruh nultý vždy prohrává
po každé probděné noci
Tvé ranní vstávání v dálce
kéž aspoň provoní má káva
zkoušet si pomoci zbraněmi nespavce, žádná sláva
jak ten hlad jsi pravá
26 Jul 2010
Poznal jsem ji rodící se.
Sirotu skoro.
Jednu míň, než z mála.
Těžká bude k donošení,
o strohé stravě,
když jsi na ni nepočkala.
25 Jul 2010
ne pro každého znamená krok zpátky sebe prodat
ne každému se poštěstí zřít pravou noční můru
ne každý čichem rozezná co krev a co je voda
ne všichni pulzní bolestí si drží hrůzu vzhůru
22 Jul 2010
Už bráním jen pár drobností, co nezkouší mě zešílet:
chvíli, den kdy hořkostí mi sdírá noční popílek,
či z dřeně sen, jak s radostí si pohladíš mé košile.
21 Jul 2010
zaměřená na výkon síť líčí
probuzený ve varu tmou klíčí
slova cizích slovníků si vzpříčí
zbrusu nové závaží je zničí
20 Jul 2010
za víčky se pod pokličkou
sráží hrudky nachové
domněnkovou nevidličkou
šlehám v misce žalové
18 Jul 2010
Úsvit, lžíce, zpěv,
síla, zlom a hněv,
hlína, oheň, řev,
špína, pot a krev.
07 Jul 2010
vždy každou ženskou duši
rozsvítím
ten oheň nebe ozáří
i ve dne
když snadno vzplane chmýří
odletí
a kůži z prstů sebou
si vezme
že maso z kostí strhá
i s nehty
z dlaně pít jsem zapomněl
bezedné
nejen Ty
06 Jul 2010
jak si hýčkám prokletí
hebce modrých panenek
popsat nejde
zády k sobě bezkvětý
jinovatka navenek
dovnitř vejde
vzít své srdce za lháře
stezku zpátky nechtít znát
život usne
nekoukej mi do tváře
nechci si ji utírat
však to uschne
05 Jul 2010
marně šel bych pravdu opít
střípky trousí den i noc
spíš ji šeptám lýkem stromů
ztracené na cestě domů
nebo zkouším v krvi topit
velkou měla nad sny moc
04 Jul 2010
s nocí páchám zločin
v myšlenkách se vracím zpátky
kde jsi
všechno poprvé
živý vzduchem který dýchá
spící víla v loži z ticha
otevřením očí
obléknu si pozůstatky
čísi
skoro bez krve
28 Jun 2010
na rány ráno
svítí svět
je z věrné víry
trestů trest
slizká lest
zmizelou mízu
nechtěj chtít
a zbytky zbylým
ber kde ber
pozdní sběr
25 Jun 2010
Jen ostřím meče dýchá,
než řemen štítu praskne.
Jen světí místa tichá,
než sněním žízeň zhasne.
Jen promarněnost slaví,
než tíha ztrát se velže.
Jen střelný výmět hlavy,
než víra v dobro selže.
Jenže...
15 Jun 2010
Naproti jen jako,
k blízkému nádraží kroky vážím.
Každý vlak mě za to
sráží tím, že Tě nepřiváží.
08 Jun 2010
Skleněného hrdla žáhu setřu bludným dopisem.
Špunt si nechám.
Slanou vláhu vlijí vlny.
Na dně sen.
29 May 2010
pod bílou mohylou
z nebe modré černá
jak tleje
vším co Ti patřilo
obloha mi zšedla
a zle je
28 May 2010
z úvrati údolí
křídlatým rozběhem
nakonec vyšli jsme
jenom pár schodů
skrz naskrz prokřehlé
nedýchat na plátky
po špičkách okolo
zmařených plodů
27 May 2010
Zhasnutým bludištěm smaragd mě vede,
potmě máš v očích víc zelené než hnědé.
Ve dne z nich hrníček s kakaem sálá,
nesmutni - stvořená aby ses hřála.
Úlomek kamene, který nás chránil,
neměl jsem dopustit aby Tě zranil.
Pod vírou v dobro se škrábanec ztratí.
Odpusť. Smíš dovolit, abych to vrátil.
28 Mar 2010
Bez rozmyslu trousil pravdu zbrkle horem spodem,
předsíně i sály že k ní dávno míří vchodem.
Bez skrupulí třímal slova zvyklá rvát mu záda,
okusil jak drahá bývá ztichlá dobrá rada.
Pro lingvisty chystá slovník tisíc jednu léčku;
uzlík nitky věty ale neznamená tečku.
Po větru teď latinou a esperantem musím
zprávy psát, že nekácet lze jen od lesa zkusit.
27 Mar 2010
Zakletý plamínku,
sviť jako dřív.
Kam šly Tvé úsměvy,
zmizel můj smích.
26 Mar 2010
kdyby mi zbýval jen
po zítřku jeden den
mimo stav kolem žen
proplouvám nedotčen
11 Mar 2010
knize v zádech dřímá
po klavírních prstech jiná
sklenka prázdná vína
09 Mar 2010
tam na říčních březích kde vrby sní sen
a divokých ptáků zpěv obléká zem
kde z rokliny silou proud vyhání mráz
tam prvně jsem slyšel lhát Tvůj sladký hlas
teď na polštářích hledám tu překrásnou tvář
a naše dny krásné co nesebral snář
vždyť Tvůj dopis krátký byl v rozpacích tkán
že jméno mé voláš vím ze svých snů sám
o předlouhých nocích mi srdce chce řvát
a nic není horší než bez spánku spát
sám cestou bloudím a sténám až ke hvězdám
a na zpěv moc smutno a na pláč moc sám
to kdyby Bůh ženám dvou perutí dal
tak v polích bych střílel a psy na ně štval
či kdybych je potkal u jejich veverčích her
hned hřeby a solí bych nabíjel kvér
07 Mar 2010
v prsou jméno drhne prahne
stěžeň zavčas pohne ráhnem
kůň vždy sám a dobře zahne
za Tebou nás střelka táhne
06 Mar 2010
hořké víno načnu
zase zamknu snář
nevidíš že pláču
ani tváří v tvář
neslyšíš že kape
ani když je klid
necítíš že chápu
ani že chceš žít
05 Mar 2010
Dál mlha stírá dešti tvar
a praská oheň u Štorků.
Jen předprvního pecnu zmar
jsem popsal v láhvi bez korku.
02 Mar 2010
proschlým listím mladých štěpů
suše šustí zvláštní klid
naději si suchou nechej, Bože
bylo snažší suše žít
28 Feb 2010
podivné pravdy a léty to není
bydlíš si ve hvězdách a jiné nejsou
z hloubi sen nemožný bublá že bude
záchranné plány už nevím že byly
přikryj mi rty jestli pozbyl jsem vědomí
sevřít je po stětí nezbývá síly
27 Feb 2010
veselé pozdravy
očima vypráví
zvonivou vůní
že slova jim znějí
šedivým povstáním
na pozdním setkání
cinkání zmlkne
a slova se přejí
26 Feb 2010
díži čisté víry smíchám
s vědrem čistých přání
s čistou láskou nepospíchám
čisté sítko na ni
čistou rukou nanečisto
čtu Ti v čisté dlani
objímám to čisté místo
čistě pro mě k mání
25 Feb 2010
jiskra
mládí
bláznění
prohra
zrání
prázdnění
příslib
zdání
mámení
23 Feb 2010
Rozbil jsem
petlici devátou.
Pro všechno na nebi,
za kámen pod patou.
Na prsou
zmuchlám si košili.
Jestli v ní vstaneš
a zůstaneš na chvíli.
20 Feb 2010
zpívat můžeš
vždy a všude
třeba v duchu
vždy a všude
hudba žije
vždy a všude
všechno ztratíš
zpěv ti zbude
17 Feb 2010
sám sny snívám
s ní je střídám
hlad si hlídám
s ní den snídám
16 Feb 2010
mladé ženě
hrací strojek
nadpozemek
podobojek
14 Feb 2010
Všechny kroky za tou vílou
v hotovosti ze dna silou
zaplatím a budu rád.
Žití znova půjde žrát.
13 Feb 2010
Není to lov, pouze kráčím Ti vstříc.
Jestli Tě minu, pak byla už tma.
Nečekej na prahu, vrátím se hned.
11 Feb 2010
Zpátky mě jistě nesou.
Klidné mysli nohy neklidné
už k ničemu nejsou.
08 Feb 2010
Hýčkám jej v dlaních, jen abych netlačil.
Houpu jím v loktech a hřeju si košili.
Ze strachu, že bych Ti nakonec nestačil,
do včera zešílím.
07 Feb 2010
zajíklá do krve
teprve
poprvé
otevřela oči
básník jen podtrhne,
že vlastním klíčem
04 Feb 2010
strop se třpytí
dečka z nití
brusem svítí
obyčejné žití
03 Feb 2010
Jednou a jen jednou,
a přece zlehka fouknu,
než rukáv dá Ti lesk.
1. Stesk k oknu.
2. Z okna stesk.
26 Jan 2010
Slzu stírá ještě v koutku,
jen ať mine hloubku.
Přes rameno pláče rady,
na odchodu zády.
Z kloubů zutá strhne kůži
přibitému muži.
Ani dech nazmar.
18 Jan 2010
Kmotříčky pláč a hněv
pevně drž v dlani.
Moudrostí kolem sviť.
Pohoda s vámi.
07 Jan 2010
neboj se, sestřičko
drž se a koukej na mě
jak se nebojím
drž se a koukej na mě
a nebudu se bát
drž se mě, sestřičko
18 Dec 2009
Co lžíce,
kastról smutku.
Já už nechci...
Všechno sníš!
Nejsem tvá máma
a nemáš mě rád.
Kdo to přišel?
Ať už spíš!
22 Jun 2009
Věšák si zvyká,
že klobouk se nevrátí.
Z výhledu na trať
má okno za tratí.
21 Jun 2009
Toku proud sahá si nad ponor,
pod přídí zápasí,
až jedno ráno,
přetrhne poslední kotevní lano.
20 Jun 2009
Topím sny, jak kolem plavou.
Ze všech sil a plnou vahou
skrývám vše, co zbylo z nás.
K duetům tu pořád schází
po Tvých vůních hebký hlas.
Někdy pálí, jindy tlačí,
když si nutím, že nám stačí
tiše chovat mrtvý čas.
Život spí a srdce mrazí
z jejich tůní hebký hlas.
19 Jun 2009
V pěstech skřípou vlídné dlaně,
smůly chuť je vínová.
Vzácně čistá, pohled zblízka -
nechystá se pohnout z místa.
Měkkým žárem objala mě
bubliny tma z olova.
18 Jun 2009
Rozdané se nese lehce,
všude je to blíž než zpátky.
Ve vsi krokem,
klapou hřeby,
k lidem bokem,
čelem k nebi...
Z kapes kousky dětské duše
mezi mraky házím žabky.
11 Jun 2009
po pravdě mi mladé časy zvrhly váhu
soudce prosím snažně
jako vrabec z drátů basy bral jsem dráhu
žití lehkovážně
02 Jun 2009
Už se nezmění
po hřmění hlavní mé zbytky.
Lůžko dře zátylku zježená kůže.
Zbývá jen zpřetrhat nitky -
pak zkamením.
29 May 2009
když se nohám bloudit nechce, v poušti sbírám síly
na mdlé květy víra zmírá, v písku věty lehce stírám
stiskem pěstí zrnek ptám se, co mě nutí vstát a zase
ze skořápek drtí vršit hnízdu příkrov bílý
25 May 2009
Skřípou písmen představy,
výheň vůle taví cit.
Soukolí jsem zastavil,
v hloubi stroje mizí nit.
Skončí vteřin popravy,
až se najde pro co žít?
O hodinách vypráví
srdce, paže, prsteník.
20 May 2009
úsměvem koutků jak píšťalou
oči volá
krade sny
semiše hebkou stranou
v hrstičce troudu a popela
koši hrudním
lehce spí
vzbudím ji rozfoukanou
19 May 2009
Když chybíš, zle je.
Bez prachu práh, i dvůr už je čistý.
Za plotem loňské listy tlejí.
Muškátovými okny stavení se směje
na Darmoděje.
Odsud už nikam.
Cit dlaní a stesk ztrácím prací.
Ptáci pod střechou bez domova domu štkají.
Kamenům z hromad nápisy v mracích zvykám
a nezamykám.
06 May 2009
vábících pohlaví
vůně stěnou
u krku hladinu
utaženou
21 Apr 2009
zapráší se voda
klusem k lesu
zrod Tvých přímek bodá
jak ho nesu
20 Apr 2009
Průvanem kovovým ožehlá díra,
pisklavý ticha zvuk blízký.
Pod kostmi svědomí spálila míra
krvavé zlosíly třísky.
Zdálky jsem čistý.
Odvar míchám,
zrnka sbírám
a vtisky.
18 Apr 2009
Ta můra krev mi pije
a žere klid.
Střelný prach, ránou hnije
zkvašený cit,
čí vinou mrtvý žije,
jen důlky snít
o chutích vůně šíje.
A zase jít -
spoutaný otevřít.
07 Apr 2009
večer kdy chtěl bych být na chvíli zvonem
srdcem se rozeznít
bronzovým tónem
u dobré pastviny a všech cest stranou
tlačí jen šediny
broušenou hranou
26 Mar 2009
za nocí krvácí
bičován v Oblacích
sen němý
nad ránem zjizvený
budí se na Zemi
den není
24 Mar 2009
zahradní sonáty svítání
k obzoru připíjím novému létu
kouřícím odvarem zesnulých květů
22 Mar 2009
Bradami zakleslí,
nebudou sami.
Protnuté pocity,
někoho mají.
Zpráva páru křivek bez vysvětlivek.
P.S.
Ukončete výškub a zádrž,
ve dvou se lépe zahne.
18 Mar 2009
já žil
svůj sen
plnou hrstí
i celý den si nevzpomenu
když mám štěstí
kdo jsem
či byl
14 Mar 2009
vodou otrávenou krůpějemi hořké bolesti ze dna studny koně napojím
v trojdobém obkročmoletu polem přinutím duši splynout a trýzeň spát
a dostát slovu hodné ženě dobrým mužem skálou kmenem skrýší být
však zkoušet větrem zhasnout uhlík bývá marné jako já jsem každý den
Amen
11 Mar 2009
místo kam patří
popelem lehlo
a žhne
stesk nemá bratří
kamkoli tělo
se hne
žluč v žilách teče
není proč dýchat
a žít
netkni se meče
nebude váhat
se bít
10 Mar 2009
když Tvůj ve snu slyším smích
ráno vypadá jak nové
hromadné hroby barvil do černobíla
když zbavil je obrysů a hrůzy
co pihatá kůže bílá probudila
ani můzy nesvedly s vichrem ve větvích
stále žijí pouta ztracených
kousků šňůry lavinové
09 Mar 2009
Každý večer vžitou vůni vlasů,
krásu čistou a milou,
v srdci pohladím, než zhasnu.
Každé ráno žasnu,
co jí pořád zbylo.
07 Mar 2009
Plná jsou slova jen obyčejná.
Čím vznešenější, tím více stejná.
26 Feb 2009
Co písek hřeje, září spálí ramena.
Co rány chladí, sežehnout může ledem.
Být mužem znamená umět si vzpomenout,
když zítřek svádí pohřbít mládí předem.
Nástup spárou ve středu jižní stěny.
Vpravo přes díru ke kruhu
a dále stěnkou na vrchol.
Jak čas běží, hledat chodím zemí.
Nejen pod Africkou věží
Tobě podobná už není.
25 Feb 2009
Na Tvém srdci a cestě v sedle,
jako doma, jako kdysi.
Pořád jen naoko nejsi.
Na mlčení věřit,
a polykat co přetéká.
Co nám zbylo nosit,
na svém i koňském hřbetu,
výbušnost skrýt za člověka.
Připoután k lůžku
v niterném lazaretu,
uzlům se trýzeň směje...
A já?
Větru zvykám oči
kamenným obličejem.
24 Feb 2009
Umět se stydět
napříč hradbě let,
sám sobě sokem.
Rok za rokem je stejný.
Špatně je vidět
přes mířidla svět,
krokem a bokem.
Věř mi.
23 Feb 2009
Večer, když je všude klid,
maskáčový slýchá křik.
Sčítá zrnka v hodinách,
prosí, ať se vrátí strach.
Za svítání chtěl by mít
na kohoutku v prstu tik.
Večer, když je všude klid,
maskáčový slýchá křik.
22 Feb 2009
do mozaiky skládám sílu
laskavou a čistou
objev Tvého světadílu
cítím někde blízko
zahradě Tvé jaro nesu
stačí abys tleskla
podkovami značím cestu
průzračnou jak ze skla
20 Feb 2009
Začnu tím, že prostřu.
Dávno spředenými plány.
Tvé místo v čele kulatého stolu je prázdné,
aspoň není koho urazit obyčejným chlebem.
Z dlaně slíznu smetené drobky,
po kávě zlomím klíč, osedlám a zmizím.
Co zasel jsem kdysi, léta sklízím.
19 Feb 2009
Po stranách tváře
v pěstech svírám
hrubé kovu pruty.
Rez v dlaních je živá.
Ač dýchám,
bez duše tělem.
Má pýcha
zlým nepřítelem.
Dej, Pane,
prorazit je čelem!
Jeví se lhářem
krve víra.
List poslední krutý
pod polštářem zívá,
že střed bytí i všehomíra
už zůstane dutý.
17 Feb 2009
rozumní
až to bolí
sněhem bosí
pomohou si
podlé sny
řezat holí
16 Feb 2009
před zadušením
kráčet poručím
prázdné náruči
a tiše pískám
za život vyměním
pár šouravých
společných kroků
se zatajeným dechem
14 Feb 2009
Zardousit ji nelze,
ani škrtnout z mapy.
Kam se vetře vlezle,
loučí rány trápí.
Mečem stít ji nesvedem
a brněním se chlubí...
Proto s hořkým pohledem
jílcem vytloukám jí zuby.
12 Feb 2009
Na duši brázdy
otřást srdcem marně se snaží.
Hlad prstů zhasnou steny cedrové ozvučnice.
Ještě umlčet paměť paží
a budu prázdný.
11 Feb 2009
Jako Tvoje vůně hraje
navždy plným květem,
stezka k Tobě roubená je
zdivočelým tepem.
10 Feb 2009
pod saténem lehce
bříšky hledat struny
necítit jak bolí
stesk co nelze opít
uvěřit se nechce
že jsi byla první
byť jsou plné soli
v kameni tvé stopy
09 Feb 2009
na zadních se silou ženat
naslepo přes hory vystřelil srdce
upustil klíče a odjel ho hledat
06 Feb 2009
Ve snech srkám
víru zrádnou
a drzou.
Když ji polknu,
koutky spadnou
a zmrznou.
Tak poznám,
že na zmrtvýchvstání
je brzo.
05 Feb 2009
snad pole spí
na tváři
chystá sílu řekám
dech paprsků
zakletá
prsou skála čeká
04 Feb 2009
Večer klisně přezkou
semknu levou s pravou.
Uvázat je zločin,
přítelkyni drahou.
Zapískám jí tesknou,
sny se plíží travou,
cestou těžké oči
přes plameny plavou...
Pár tahů (už vleže, s podepřenou hlavou).
03 Feb 2009
Dům. Krb křtěného solí i vyhaslý pálí.
Poselství talismanů ve zbytcích výstroje šumivě obývá kouty za branami pavučin.
V kořenech truhlici otázky klade strom.
Naplno žít, jen napůl spát...
Že znovu jsem rád, jsem rád.
02 Feb 2009
Nestavím zatím,
než váhu přenesenou
ve cvalu ztratím.
Jen platím.
To může se stát,
kdo přemístil hory
a zapomněl tíhu
ze špiček do pat.
28 Jan 2009
Plně spláchnout žízeň,
ve stínu uhoupat hlad.
Jak žíly v podzemí
prochází všemi.
Sílí krokům píseň,
zůstal jen poslední strach.
Že napříč znamením
žádný Bůh není.
21 Jan 2009
zpívej
buď slyšet na své
pěšině
usměj
se vykvést dej té
květině
říkej
mi o snech křehký
přelude
vítej
po kom nic v rukou
nezbude
lá la
la lá la lá la
la la la...
20 Jan 2009
řekni mi zrcadlo
že jsem to já
blázna mě napadlo
že už se znám
jediná jistota
osudu škleb
z čáry mé života
srdcem ční hřeb
13 Jan 2009
pohladím radši
než suše plýtvat slovy
vyřčené tlačí
dře paty Achillovy
12 Jan 2009
peří natřepím
obloukem zad špičky odlepím
a odletím
05 Jan 2009
jen touhy vlastní
a zdání
kapsy klíčů prázdné
mizí tíha bez řemení
lhůta prošla, palcem dávky
po pás mezi krami
chybou lávka vinna není
lehkou zem slibům
a přáním
29 Dec 2008
jen k tichým
hrubé čáry kůry mluví
ti druzí
slova psaná lidmi čtou
zřekni se světa
naslouchej stromům dlaní
a mrtvá léta
vzkvetou a zase budou s námi
28 Dec 2008
vločkové ozdoby pokryjí sad
měl jsem je rád
v baňkách se zrcadlí neznámá tvář
táhne mě do kraje, nedá mi spát
na kámen úhelný, rodinný stát
půjdu si hrát
24 Dec 2008
mužského obydlí zápraží
ticha a kroků
má sbírku
promočen pocitem zápalným
škrtnul jsem paměť
a sirku
22 Dec 2008
vosí roj ďábelských světýlek obklíčení v útok obrátí
zděšen že postrádám víc než údy
shrbený s krytým břichem průzorem mezi pěstmi v rádoby poklusu tunelem hledám klid
a vzpomínky na vojenské a vězeňské blůzy s její fotkou v kapse
procházkou dýchají mi na záda.
16 Dec 2008
když se topím
(jako kdysi)
polknu žízeň
pohřbím řez
zamknu tvář
a pohladím si
z plna hrdla
střemhlav les
14 Dec 2008
do válečku tlučou klapky
písmem něžně malým
budoucí mé vdově skládám
dopis který spálím
12 Dec 2008
Mužští jdou hrdobci proti tvé srsti?
Jen v jejich poklopci rozum máš v hrsti.
Putna je, děvčátko, že se jim líbí tvé fresky na líci, z žurnálu řasy...
Za uchem líbátko a fištrón chybí - nesmíš pod čepicí nosit jen vlasy.
10 Dec 2008
ospalá studniční hladina
po léta o dešti nad mořem snívá
na poli sekáčů svěžestí vinna
09 Dec 2008
už neplač
a za mě řekni dětem
proč nejsou
Tvůj klid
mdle šedé roky
co přestal víře hájit
života soli slib
teď sami
nad mraky volným letem
či pádem
čas žít
08 Dec 2008
židle mě pálí
jak na dně skříně baret
beze slov balím
a ze dvou táhnu karet
zítřek nechci hned
čekání žvýká vůle
zbývá naposled
hledání druhé půle
dál se Země toč
dál snesu černobílo
už se neptám proč
sudičkám přeskočilo
04 Dec 2008
stlaním slunce zkamenělý
v plamenité záři stínem
dech hyne
obzoru když půjčím tvář
a oči
nebýt hoden chleba s vínem
čas je lhář a srdce sval
špíně štkají pod postelí
šerem březí staré boty
vině hruď a paže hlíně
bílá závěj šeptá lesem
dnes nejsem
propast plnit voskem s knoty
je zločin
03 Dec 2008
bez dechu přikryju pravdu
jen pro mě nahou
obrysy zvědavým stačí
obrátím každičký kámen
bez Tebe marný
naděje směšná až k pláči
anebo v tanci se ztratím
na troskách plánů
zpitému v zrcadle rváči
řekni co chtěla bys radši
30 Nov 2008
V dlani svírám rezavý klíč
a špetku prachu na památku.
Zámek je pryč
a vzteká se zvíře.
Uprostřed lumpů a poběhlic,
útokem naruby zhřešil jsem.
Nechtěl jsem víc,
než zardousit zvíře.
Stránka je prázdná a není co pít,
hrubý stůl sklidím a zhasnu.
Přestal jsem žít,
když chcíplo to zvíře.
26 Nov 2008
Za trudných večerů roztopím srub
a zpiju se jak zákon a Bůh káže.
V tanci se propletou jiskřivé obrázky,
vědomí na doraz,
obkročmo uvězněn jistotou kořenů...
Nekrmen, oheň zhasl.
Přiložit nevstal nikdo.
Rej vzpomínek jsem spánkem propásl
a zmrzlé ráno loudí další čárku křídou.
25 Nov 2008
co hvizd
zvlněná bublina
horkého tunelu
projektilu
lepí
placaté pohledy
zmrazit a nekřížit
šetřit sílu
pitná
narychlo osvěžit
hledí a pohádku
křtěné zbraní
svítá
polosnům z konzervy
spálenou odřenou
mávnu dlaní
24 Nov 2008
než upustím se
otočím
a zapomenu
ještě jednou
seškrtané sny
spálím
když spíchneš nové
jdeš se mnou?
22 Nov 2008
Na váze a víře chudší.
Bohatší ozvěnou zvonění pancíře.
Pro dobro papíru,
duší mlčí.
13 Nov 2008
rozpuštěni
v rozpuštěných vlasech
krása bere pera dech
minuli se
v předminulém čase
včera
08 Nov 2008
Chcem snívať,
od počiatku pohltený Tvojím stredobodom.
Zúfalá,
len kým Ťa nájdem.
06 Nov 2008
střelná čerstvě rozvitá
měkké tkáně ústa
mlčky sliní nach
Dýchej!
tržná křivě sešitá
rozšklebená zůstaň
hlína vpila strach
Dýchej!
ne každá se počítá
Dýchej, sakra!
04 Nov 2008
Pahýlem tužky čmárám
a kreslím loužím tváře.
Ještě pořád píše.
Podkovy měním včas,
ale památeční pisátka,
podobná vetchým kostem,
se smetím vyhodí až děti.
Všechno je správně,
to já jsem navíc.
Seříznu slupku
a zase píše.
03 Nov 2008
Jednu ženskou duši,
jednu koňskou sílu,
jedno srdce vlčí,
jednu přesnou míru.
Nebalit, prosím.
Ztratil bych je najednou.
01 Nov 2008
Dřív než se potkají
souzené zorničky
popřít díru černou,
neklidnou pátrají
úsměvů vějířky
v lůžcích nehtů jehlou.
29 Oct 2008
Jako z knihy
Tvé myšlenky pít.
Přikrýt křídly;
je volný můj štít.
Prožít zázrak
a k dítěti cit.
Dát Ti říši,
kde budeš chtít žít.
23 Oct 2008
Myšlenkovou zkratkou,
černější než černou,
sehnutý a cvalem.
Co když nejsi,
nebo Tě minu?
Byla jsi zády?
Nedošla slova?
Pořád to bolí?
V náhodu věřím hladkou.
Tumáš minci bernou,
bez Tebe nechci být
v království králem.
Teď další údolí...
22 Oct 2008
Levou rukou levandulovou
a pravou po koprové žni,
zatleskám.
A prostředky zmizí.
Zvyklý sám,
dlaně káva chvíli pálí.
Slunečního větru prach sedá.
Krám balím. Leda...
19 Oct 2008
Svěsit vlajky, flórem zakrýt znaky?
Nezpívat a klopit zrak?
Fuck!
15 Oct 2008
Potřetí třináct
a smolný pátek stokrát.
Zpět z cesty kolem léta,
v zástupu osudů a plátěných barev
po kouscích šinu se vpřed.
Jednu míchanou, prosím;
to na oslavu let a podzimního stříbra.
Míchanou, slečno. Nebyl čas si vybrat.
14 Oct 2008
Od štěrku matné,
v podrážkách divná hlína.
Na patách smůla,
od kolen dolů špína.
10 Oct 2008
Lýkové žíly,
kruhy let živé,
dřevěnou duší
objímám kmen.
Na chvíli jsem.
08 Oct 2008
Krev křečí hnaná hledá cestu, buch buch.
Čekej, něčí, stále planá...
Meči nedám zhynout, zjara Tebou zavřu kruh, dám Ti klid a proč žít.
Neztratím se, to pro Tvá rána mé rány léčím.
Prozatím nech vodu plynout.
Led, můj druh, či pára Tvá, oživit nás musí sami chtít, pravá.
07 Oct 2008
Dokud sním,
až za hrob zní
jasně lásky struna.
Kdepak spíš, má Druhá?
06 Oct 2008
Jak ořechové listí
Tvou vůni žmoulám,
a nechci smýt
ani zítra.
Nevadí, že nejsi.
Dny minulé Ti čistím,
očima volám,
že toužím žít
naše jitra.
Nevadí, že nejsi.
04 Oct 2008
prý všude doma
lží orvaná deka
co stěží kryje záda
každá ráda čeká
beze snů snění
kdy prach mě vydá
střídá strach, že jdu
sázka na člověka
26 Sep 2008
Kostičky světla lechtají kavalec a pláčou po zbytcích, které ukradly mříže.
Hranatými kousky oblohy a mraků s rachotem hromu odkapává čas.
Zatopena letitou vodou, duše přestala dýchat.
Představ si tečku.
19 Sep 2008
Stromy se diví
ohnivým koulím,
tlakovým vlnám,
na cáry listům,
a živým.
Zítřek je slovo,
složený dopis,
vylhané věty.
Otče náš,
jenž jsi na nebesích,
proč jsi tak křivý?
18 Sep 2008
dnešek už není
a zmýlená platí
rajskou zahradou
pomalou procházkou
v laskavé rozpravě
vady k bráně vedu
buduji Zemi
pravnučce pramáti
17 Sep 2008
ukápla hodina
a objetí
pár dalších chybí
naoko rodina kulhá
každá je druhá
já sluha
poslední století
co začíná
jde ztuha
16 Sep 2008
hledání začíná
lačné a nalačno
sama jsi zbytečná
až do nekonečna
nestav se statečná
slečna či neslečna
kéž je vás většina
lačných a nalačno
31 Aug 2008
Když chrápeš,
zhluboka ztichnu.
Už chápeš?
26 Aug 2008
Den jako každý jiný.
Ze špíny splíny vrací,
zaseklá krev nehty drápe dlaně
a voda vázne.
Hněv marně drhne viny.
16 May 2008
Osiřelým polovinám zpráva.
Pátrám, a na jednu kartu vsadím.
Chátrám, hravá.
15 May 2008
poselství v hrsti
břízového letáčku
semínka s křídly
14 May 2008
Najdu Tě.
A pro tu víru
zapírám remízy všech placatých rozprav,
meče v pluh obracím a starou kůži pálím.
A pro tu víru
Tě najdu.
13 May 2008
na ramenou svět
tvou kůží dlaně
na led zapomenou
tajně touží muži
v nalezené růži
poznat vyvolenou
12 May 2008
nevidím
roztroušené drobty krásy
mlha přede mnou
mlha za mnou
ženské vlasy jiným prstům
závidím
11 May 2008
navždy pat
v nozdrách smrad
bát se spát
10 May 2008
odkládám zbraně
smekám a usedám
v objetí plyše
hrůzami problesknou obrázky žen
biograf žití bytí vyčítá
metály sčítá a nepočítá
opona hryže
zmačkané svědomí
zaťaté v míše
09 May 2008
Životu urazit skřípavá kolečka,
vykopat studnu a založit sad,
poskvrnit prsteník panensky čistý,
zbývá jen jedno mi. Umět mít rád.
08 May 2008
Než mýdla vůní zmizí Tvůj pot,
ještě jednou pohladím Ti kotníky,
pak s otiskem Tvé hlavy na hrudi
a tichým srdcem opustím stáj.
07 May 2008
kdo nevíš, mlč
když mlčím já
co soli prošlo zrakem
co sobě slibů v poli
jak zvěř Tě měří
kdo neuvěří
06 May 2008
Pomalé
vteřiny.
Srostly rty
a tvář je pryč.
Dát káře pít,
žaludku žrát,
tupě se zlít
a nebýt rád,
že přibyl hřích.
Však nejsem sám,
kdo uměl říct
"teď třeba já",
řemení vzít
a jít.
Obrázku ohmataný...
Kudy dál žít?
05 May 2008
obloha pláče
dutinou jádro mělní
okenní slzy
04 May 2008
nitě čechrá vzduch
životů plazících se
skalními městy
03 May 2008
Po koupi kusu ženy,
melodickým řevem
signální lampy zhasnou.
Hluboká propast v očích.
Polknutí a v nose pálí
zločin.
02 May 2008
svoboda koní
obětovaná dlaním
hebkými pysky
01 May 2008
Poháru od vína
hladinu popíná
jediná květina.
Věk
moudrostí že hladí?
Mne létat svádí
archivní mládí.
Teď!
to začíná.
30 Apr 2008
Svítá.
Přistát,
a zapomenout,
jak dobře Tě znám,
jen která jsi nevím.
Ostnatým poutem duše znásilněná,
vůlí povlečená hluše zní,
když motám nábojové pásy
a čistím drážky síle.
Asi ještě spím.
29 Apr 2008
hladký
zamrzlý čas
ani stébla hnutí
smutek figurín
dýchají
potají
bezbranné Ti vnutím
úsvit Růženčin
sladký
horizont nás
28 Apr 2008
pod krempou potulná hlava
mířidly koňských uší
vteřiny rozčesává
když sítem listí vlákna slunce kapou
nedbá
že na stromů hnátách zadní mu kloužou
po srsti lesa
pořád blíž k mrakům
nad pěšáky létá
27 Apr 2008
až sněhy roztají
vyhlížej kopyta
do očí zabloudit
pojedu světem
nespěchám Bludičko
půle po pravici
hrajeme o všechno
nemáš být lékem
26 Apr 2008
na hřbetě závaží
sudičky víly
posetý šrámy
kde výčitky pily
hlušiny zával
kde rudy jsou žíly
kotníkům sedřeným
okovy zbyly
v takovou chvíli
skořápka ukrývá
oříšek shnilý
na můry v podkoží
dávkami střílím
a šílím
25 Apr 2008
po době
zase mě
zimní sny
zanesly
po Tobě
vedle mě
zase si
bohyšky kvetou
zaseli mnohaletou
24 Apr 2008
doteky signálů
zadaná - volná
studená - horká
ochutnávám
když je to málo, bývám sám
nestavím
bráním se v chůzi
klobouku lemem
spojení vzdávám
když je to málo, bývám sám
23 Apr 2008
Hrubostí naruby
zahřívám jiné.
Na cáry jedinečná
středu tečna sálá,
dnes i mířená mě mine.
Vším z mála
ozbrojen po zuby,
z kopce vždy přidám,
i když dávno cválám,
ať zhynem činem.
Či zítra vínem?
22 Apr 2008
Skonala jiskra, zrodil se kov.
Uvězněný pohled ještě žhne,
ale líbit se Ti nebude.
Kde chybí klika, přidám svár.
Když zmar, tak zmar.
21 Apr 2008
letmý dotek
vratké Matky
krví čpící
poplivané
pošlapané
utrhnu pár vlasů hlíně
nevděk přiřknu vinné vině
smysly známé
hosty zvané
jako vždycky
vrátí zpátky
trávy smotek
20 Apr 2008
země kost pod mechem ukrytá
od věků poutníkům na očích líná
děsivá vzpomínka jak láva hbitá
19 Apr 2008
Na sto těl jen jeden hrob.
Milostně propletená, přes hory sténá shnilá člověčina.
Kdes byla Lásko, že u mého zrodu můry vinšovaly?
Předbíhej ostatní zárodky snů,
ať vyhraju já, a ne nepřítel čas-nečas.
18 Apr 2008
Jako lékař v davu choroby,
jako strážník v dětech zločince,
jako šofér hrozby karambolů,
nemohu nevidět vaše smrti v očích.
Odpusťte mi.
17 Apr 2008
Vlající zástava srdce
je poslední.
Zahrada po dědech meče
se nedočká.
Ve víně skrčená zhořkla
pra pra pravda.
16 Apr 2008
není komu rozdat plody stromů
vyhlížím sníh
úrodě na hnoji
a tlícím slovům domů
15 Apr 2008
řevem až z pat děsím
bohy po ocelovém dešti
dokud je čas dýchat
a má zrnka se sypou
pryč
14 Apr 2008
Cáká déšť a čadí knot.
Sázka na život,
rok sun rok,
ze tří čvrtin dutý.
Tím taktem osud hnutý opít.
Křivě hoří svíce,
kterou bděním tučné
noci žerou.
13 Apr 2008
rány halí smíchu šminky
témě řežou nebes výtky
cihly prosím o vzpomínky
hlíně předám těla zbytky
12 Apr 2008
po tváři v lokti
předrahé
dřevěná paže bývá
končetina s pamětí
pero vidle zbraň
žebry v pěsti ránu skrýt
po tváři v lokti
milión
konce druhů zbývá
11 Apr 2008
výška hrdlo svírá
hrana pánev láká
vlny v žilách plaší
balanc tíže ztrácí
nádech strne tichem
vítr žene tváří
hloubka vzduchem tlačí
nad zemí jak ptáci
zhoupnutím se vrací
zpátky pod most v rauši
10 Apr 2008
telefonní
hovorovou
každou hlásku
sladkou snovou
zapít drtí
pelyňkovou
09 Apr 2008
divoký osude
zláme tě říkadlo
šeptáš mi za krkem
do klína ruce
hledám kde nebude
ve střehu zrcadlo
sežehlým jablkem
zavřu jen srdce
08 Apr 2008
samodruhý ledem
kradu pestrý sníh
v horách levandulových
07 Apr 2008
pažba a pelest
v křeči
výsměch kolébce
a tepně
06 Apr 2008
Strach o život šel na pivo,
prý mám se starat sám.
Teď žvýkám víru zrádnou,
co provází mě světem,
že nepřijel jsem padnout,
vždyť slíbil jsem to dětem...
Tak bez lásky lžu otázky
mým mladým šedinám.
05 Apr 2008
rozhledem jepice
zářivé návraty
maluji
za všechno zaplatím
paletu obrátím
iluzím kraluji
přes plátno proplují
ve vleku Měsíce
krvavé na paty
žaluji
04 Apr 2008
Chřípí šíje chybí.
Bloudím bez dechu.
03 Apr 2008
tmou oslněná
žízeň na dně
i v solném sloupu
dořežu se krve
můj trpaslík
na světě největší
rozbil poslední kladivo
o nejrychlejší hodiny
smůla tuší
proč život se sklání
před minulým časem
02 Apr 2008
Ostřím škrábu
cesty prach
a čekám až usneš.
Kůží vyleštím
důvody žití
a přijdu až usneš.
Po doušcích nakradu
záhybů vůně.
Zmizím než mrkneš.
Ten žlutý nos si schovám, neboj.
01 Apr 2008
Bubínek roztočím.
Na kraji obočí, cvak.
Tak spát.
Pád modří očí, co nekončí.
Jsem v jejich moci.
Sen a zločin se neloučí.
Bubínek protočím.
Kov najde obočí, cvak.
Tak vstát.
31 Mar 2008
Zachovalá samota.
Za hubičku,
za půl darma,
za odvoz.
Zas ráno.
30 Mar 2008
slunce úder
racků zkratky
z mola voláš
kde se houpu
zda se točím
k Tobě přídí
ženo příští
29 Mar 2008
trnité objetí
lepkavou nahotou
slábne
voskové po pleti
neplýtvej stokráskou
zvadne
miláčku co je Ti
po válce žití je
snadné
neženat bez dětí
života plody jsou
žádné
28 Mar 2008
V rohu klečí král.
Bez koní, v dostřelu věží.
Bílými poli, temnou vedu zradu.
Strom pařezu mává.
Bez nohou, úkrokem lehne.
Než dodýchá, děkuji bratru.
Půstem začne den.
Beze slin, vepřovrah řádí.
Do hrnce, nenutím, do očí, pravdu.
Pěkně po jednom.
27 Mar 2008
Jak závaží,
družina hříchů nedrásá, jen provází,
mosaznou oblékla tichu.
Rozdám co neschází, prost smíchu odrazím
zabít děvku pýchu.
A vyrážím.
26 Mar 2008
jarní rána rájem
marně
vískán dřímu
jemné v klíně panně
léto léty létá
horkou
sesle stará
První ženu vítá
po zdi pozdní podzim
koutku
dotek vetklý
salvy lesa vlasů
míza zimou mizí
krokem
roky mokré
hledí ladím hladem
25 Mar 2008
Na dohled rozpukům
vrzavé vzpomínky
nestraší.
Vnukům utekl.
Jak doma v rubáši,
otázky nezdravé.
Nechte ho vyprávět...
24 Mar 2008
loučení žesťů
ospalým běhu rytmem
blátivou lázní
odřený mír
hladovým ani zhaslým
ze sdílených hrobů
očím neuhýbám
tichem skrývám
známkou psí vydřenou
záděru pod jazykem
vítání nebude žádné
22 Mar 2008
žaludku znalá
věnčitou půli
slznými váčky
prdel směr vzala
21 Mar 2008
hromadné orgie
hrom aby siroty
v hromadné dopravě
hrom a dno samoty
20 Mar 2008
dechu zlomí hlas
živá
poháněn měchem bas
hromu chtivá
proč zpívá
se nikdo nepodívá
19 Mar 2008
naježen průletem
otvoru za kovem
plesk hlásí vedle
a skřípe štěrk
18 Mar 2008
kalendář vzpomíná
maluje kalem v kávě
obrázkem začíná
mávání Miroslavě
připiju na zdraví
pozeptám na zprávy
Madonu neudiví
co všechno už vím
ode dna zapření
podám si sladkou hrušku
jediný na zemi
směju se na Micušku
prostrčím přes léta
psaníčko ze světa
Madono nezastavuj
též nezastavím
krystaly na pěně
pohladím žhavou lžičkou
zábleskem ve stěně
proběhnu za Myšičkou
nedělním polednem
mihnu se nezbedně
Madoně píšu psaní
a nad kávou sním
17 Mar 2008
Mlčím.
Sušeným podbělem odemčené jaro,
i další krásy už Ti zamlčím.
Mávám.
Vánek krade Tvé vlasy z šátku,
i jimi Ti ze zádě zamávám.
Platím.
Pokaždé srdce půl, přikrývku, oheň, stůl,
příště zas méně zaplatím.
16 Mar 2008
Snědená slova
plivu v chůzi
chlumem
žalu tlumem.
Z jazyku nová
spláchnu a topím
rumem
bezro zumem.
15 Mar 2008
Oběhu první,
paprsky vzhůru hřály,
zlíbané Zemí.
aneb
Poprvé tohoto oběhu
hřála mě země.
14 Mar 2008
Zhluboka chutnám vánek,
voňavý po Tvých vlasech.
Z hluboka dobývám okov
s vůlí nezůstat stát.
Z hluboka prýští síla,
co ve stružce ztrácím.
Dýchat budu mělce.
13 Mar 2008
Plamínek v dlaních tančí.
I přehlubokou řekou
v suchu nesen bude.
Všechny břehy jím světím
a kouřem píšu dětem,
že živou půlku srdce
a smysl žití v dálce,
ty pravé ruce hřejí.
12 Mar 2008
Dnes víc než jindy budu s Tebou.
Neohlížej se,
až uslyšíš známé kroky
a dech na krku
a nos ve vlasech
a na zádech hruď
a paže kolem.
Budu to já.
Sám.
11 Mar 2008
Hvězdy mají Tvé oči,
slunce hřeje Tvým úsměvem,
vítr nosí Tvé pohlazení,
hladina odráží Tvůj obraz,
voda chutná po Tobě
a na dně jsou mé zbytky.
V zemi se potkáme.
Nebo v nebi?
Všechno je správně
a dobře dopadne.
Pochyby živí sny.
Den cinká o jiný talíř.
10 Mar 2008
Zbabělé obavy laskavě ovívám perutí jistoty příštích náhod. Zpomalím na rychlost mraků - postup bude vleklý, ale náskok se nesplaší. Nechystám se zapomenout, to jen vysoce napjatým výbojem prskavě varuji před zbytečnými strupy. Je příliš pozdní noc na perverzní hrátky v zrcadlové síni a příliš brzy ráno na kojení hrůzy nalačno - prolhanému dni stejně neuvěřím nastraženou šlechetnost, jestli znovu požene zmučené noční můry až k rozplizlé bráně do panoptika vzpomínek, kterým se vysmívá. Střelba mě míjí a šeptá, že jsem zase doma, kde mrtvých je víc než hrobů. Obehraná víra platí za zbylé karty a věrná bolest dál jitří ospalou ozvěnu v chybějících očích. Tady jsem vítán.
09 Mar 2008
Naděje na kolenou.
Z hrudi prchl pták (jen tak).
Krev studí, když srdce zapomenou.
08 Mar 2008
Každým rokem, deset navíc.
Moučným lokem věků krajíc voní.
Loni, jako včera,
z čekání cíl zrodím.
I zítra bylo pozdě.
07 Mar 2008
Kořeny s korunou chybí.
Bez kůže nasucho
ždímá tón
saxofon.
Pláčeš?
06 Mar 2008
písčité vlnobití vytrvale kamenuje obnaženou Zemi spálí mrazem hvězdná tma ukazuje cestu vyfoukal dech horkého rána podlezu stín klobouku kreslí kruh vzteklého slunce krájí ústa nespasí dávno mrtvá rosa živí poslední kapku upustím k nohám čeřícím písčité vlnobití vytrvale kamenuje obnaženou Zemi
05 Mar 2008
Vím, že slyšíš,
jak polykám
zbytečná slova.
Cítím, že vidíš,
jak za víčky
hýčkám Tvé rysy.
Věřím, že na dohled.
Raději okolo,
než napříč hladinou.
Zima je dlouhá.
04 Mar 2008
Vyměním odvahu za Tvoji slabost,
zakopu zármutek pod Tvoji radost,
přemůžu zimu a stane se létem,
rozdělím osrdí mým skoro dětem,
zabrzdím o hranu všechny Tvé pády,
počkám až do Konce, napořád tady.
03 Mar 2008
Úvod a pod rozpaky pauza;
- pravda zní hluše, tak co víc psát.
Zásahy rozkazy nesmíš znát,
máme se dobře. Jsme.
A známku platí stát.
02 Mar 2008
až vyprší nám čas
a ticho vystřídá Tě v uchu
očima políbím sluchátko
a obejmu Tě v duchu
01 Mar 2008
doskokem na záda střemhlavých letů
čelistí orvanou hlubokou orbou
nádechem viselce třetího rána
odjistím trnitou lavinu citů
28 Feb 2008
jen s Písmem
a ozvěnami lidí
slyší a vidí
27 Feb 2008
kapka
světlem vyděšená
cestou sílu sbírá
váhavě se pustí
kapka
v kaluži ukryje
girlandu dýmu z nachu
kapka
vlastní tě prozradí
kapka
26 Feb 2008
vyzkoušej kmotřičko plášť můj a boty
já zatím dohraju ať je to celé
zarudlé sedlají kobylku noty
výčitky odbíjí o struny čelem
jiným dej odejít rychlostí světla
mě nechej sakrovat, Zima! Pít! křičet
naděje zradila
kéž smrt je vleklá
dlouze nechť zahraje
na bolest smyčec
25 Feb 2008
Drahá,
až půjdu kolem,
dovol očím chytit mě úsměvem za šos,
třeba smutným,
prosím.
24 Feb 2008
Zmačkal mapu,
třískl pěstí.
Ztracený v krajině
rozstřílených značek.
23 Feb 2008
slavnostní slova
prázdná pojednou
kobky bez stropů
ústy k nebi
odchlíplá důvěra
světlem drtí kosti
plazím se ke dveřím
třinácté komnaty
s nápisem VÝCHOD
a šipkou dolů
22 Feb 2008
Už jen párkrát na přistýlce
otisknu se,
můj starý důlek v ložnici
aby nekřičel.
Břitké čepeli své mávej
do mých zad.
Prý cizích.
21 Feb 2008
hlavně:
zachovat chladnou
a neztrácet hlavu
když jde Ti kolem
nebo kroutí sebou
když jsi bez sebe
hlavu hluše ústím
hlavně podepřenou
20 Feb 2008
zůstaň tu, kouzelná,
přízraku už navždy snový,
kalendář po léta
obracím a nechci nový,
od rána na spánek
těším se, až noc mi poví,
že sádra na srdci
zlomeném kryt betonový
Z mléka máslo.
Ze spolykaného Smutku,
takovéhle Sny.
19 Feb 2008
hlasy lesa po setmění
plaší spánek v Nové zemi
paměť ostré rány cení
nůž je podá odpuštění
duše prázdná pohlazení
kvete něhou k zahození
před usnutím které není
vetknu další rýhu kmeni
oheň ve svém strážném snění
jizvy časem na šperk změní
nevědomím umrtvený
na ostrově zapomnění
na ostrově zapomnění...
18 Feb 2008
opilý deník hladově pomlouvá maso a hladiny v sudech
Ty neslyšíš a vítr se neptá, proč rum je víc než voda
opar si zelenou čepici chystá
toužím Tě nakreslit na bílá místa
17 Feb 2008
brázdě bílé na špici
opřený v jižním směru
jak kosti stěžně cítím
slunce v očích po větru
poslepu nikdy spící
dívám se za roh země
točí se kolem modrá
zvali mě hadí plémě
pokaždé když jsem prohrál
i proto mizím zřejmě
sním či zní mi ozvěna
duše touží uvěřit
že zpívá příští žena
spěchám oči otevřít
před lodí tančí pěna
16 Feb 2008
siréna dojatá
naříká
v zámoří počatá
utíká
hladina pokrytá
sestrami
moře nás přivítá
vlnami
zvedne nás obloze
ke koupi
vzápětí uboze
ustoupí
v křeči se otočí
zpátky k nám
pouť její ukončí
vlnolam
15 Feb 2008
Odpusťte říkanku směšného dětiny,
pod rum a víno se schovaly šediny:
za každý výstřel bych neměl být špiněn.
Že stále naživu? Ano, jsem vinen.
14 Feb 2008
Jeden pocit pro tolik věcí:
chladivý doušek z dlaní,
polibek na ženské prsty,
před mečem v pokleku,
bratři v otevřeném hrobu.
Ještě pozvednout k nebi vlastní krev,
v helmě či dítěti,
a bude to všechno.
13 Feb 2008
před chatrčí smích hejna dětí, jak cinkání chomáčku žlutých zvonků
mísí se s úsměvy, mozoly, a ztraceným odleskem otlučené konvice
hostitel v cárech mi snáší co vidí
po pravdě řekni mi - jsi rybář lidí?
12 Feb 2008
Za rohy, přes mříže, sledovat ruce,
do očí pohlížet, řídit se srdcem,
vyhnout se náměstím, užívat stínů,
spoléhat na štěstí, nevnímat špínu,
mít náboj v komoře, kohoutek natažen,
ke smrti v pokoře na všechno připraven.
Po letech zdá se mi, že tomu rozumím,
když ztrácím zázemí, jinak to neumím:
základní věci - ne víc, nežli unesu,
než zůstat v kleci, spíš ukrýt se do lesů.
Nevíš s kým tančíš, tak nezdržuj na cestě.
Jdi, než mě podceníš.
Nenosím na vestě mých zásluh znamení,
bez šance nepoznáš sílu v mém rameni,
dokud ji nepotkáš.
Nic od vás nechci, jen mě nechte projít, prosím.
11 Feb 2008
Zvečera zvedám a vleču se bídně,
porost mi stydlivě uhne a řídne,
zelenou klenbu teď vystřídá černá.
Jitřenka navěky svítání věrná,
táhne mě kamením, žízeň mě řídí,
očima větřím, co chřípí už vidí.
Přízemní vítr. Jsem z pralesa venku!
konečně naplním dlaní mých sklenku
šumivým polibkem vodního zpěvu.
Už je to blízko, tak přidávám v běhu,
celou noc šlapu, tak vodu chci zrána,
do písku zatínám prsty. Je slaná.
10 Feb 2008
do kroku
u kosti
vrtí se
střepiny
rezatým
trhnutím
vyhřeznou
dějiny
09 Feb 2008
prázdnota v batohu
zůstat už nemohu
nevolám po Bohu
skalnímu ostrohu
zavoní po hlohu
konečná
nevlídné počasí
kraj světa bez krásy
sůl sedá na řasy
bosý a bezvlasý
prosím kéž byla jsi
netečná
08 Feb 2008
Brzy tě opustím a s holým životem
vykročím bezbarvým
zítřkům vstříc.
Neplač a ulov si jiného za plotem,
mě volá havran svým
"nikdy víc".
Léta jsem hojil Tvé "jednou to unese",
zraněnou důvěru
podpíral,
"dvakrát" je projektil, co těžko vyhne se,
srdcovou komoru
roztrhal.
Kolikrát mrtvá a pokaždé zrozená,
láska se netváří
na cenu.
Válečný veterán očima nepozná,
koho chtít na stáří
za ženu.
07 Feb 2008
dnes nebo zítra
ani hasit není čím
tak nebuď chytrá
věděl jsem že zaplatím
zlodějský úrok
netvař se jak divizna
poslední útok
voják strach ti nepřizná
odpusť mi lhaní
všichni tady zahynou
příjemné spaní
jiným pod tvou peřinou
06 Feb 2008
Bez naděje zahrada.
Všichni v řadě svedem
i toho, kdo upadá,
spálit srdce ledem,
slepému plít do dlaně,
slabé topit v klamu,
jedy trousit po straně,
ohněm týrat ránu.
V záchranu mě napadlo,
kdo chce pojďme zkusit
jak děti hrát divadlo,
spolu holky, kluci:
laskavost je složitá,
vděčnost hebká měkce,
trpělivost počítám,
s pokorou jde lehce.
Ač jsme dětští neherci,
jako v slzách ptáci
tisíc duší v ruměnci
z hlediště se vrací.
Maskou, kterou předvádíš,
tím, co na ně hraješ,
zahrádku svou přetváříš,
tím se časem staneš.
05 Feb 2008
Ženě a muži,
lásce a síle:
jedna přenáší,
druhá zdolává,
hory a cíle.
Lásku neplašit!
Život rozdává
rozpustile.
04 Feb 2008
paprsek prorazil křišťálem
nevěda že je to prachsprostý kámen
v barevném tunelu ulovil plamen
03 Feb 2008
polibek na víčka
vzpomínka září jasem
lehký jak písnička
vydechnu spánkem spasen
v dálce jsi maličká
zármutek vánkem zřasen
volá mě vábnička
listnatým mnohohlasem
02 Feb 2008
v depresi
vypráví
že má
dost
u cesty
do trávy
padlá
zlost
ať ztichne!
za rovník
zve mě
poušť
teď píchne
zásobník
závěr
spoušť
01 Feb 2008
Po kapkách tratím svou duši a cit,
po kapkách trousím, co v srdci mi teče.
Po kapkách jed, abych uměl s ním žít,
po kapkách krve. Co na tom, že vkleče.
31 Jan 2008
jeden krok za druhým sešívá pěšinu
přísloví o džbánu do uší šeptá
někdo z nás zapomněl zalévat květinu
na co je pozdě se raději neptám
zvířecím stezkám se omlouvám za stopy
nejkratší cestu zná kompasu střelka
s údělem smířen ho odmítám pochopit
bolest je pod stromy průzračně mělká
beránek z bedýnky dobře mi poradil
liška mě učila dívat se výš
dech se mi v úžasu na místě zastavil
nad lesním rozcestím z oblohy kříž
30 Jan 2008
- všechno
(nebo ještě víc)
- naplno
(napůl radši nic)
- zavčasu
(pozdě bycha honit)
- s úsměvem
(co umí rány hojit)
- každému
(jiným ať to splatí)
- s radostí
(čistá se Ti vrátí)
- zadarmo
(ziskem bys osiřel)
- potají
(sám abys zapomněl)
29 Jan 2008
obrazy v horečkách zkřivené bubínkem
monotón kreslený létavým plamínkem
nepoznám co bude, či bylo předtím
zesláblý rozbité vědomí lepím
zhojené nohy si na stropě zkusím
bez duše přicházím, pro ni jít musím
za sebou pozadu smyšlenou krajinou
zmámený mírových obřadů bylinou
28 Jan 2008
Pohádka bez hádek,
po sledu
poslední.
Po vazu provázek,
po smrti
pohlédni.
Pohody nehodný,
popraven
po právu.
Pod rovu úrovní,
potrava
pro trávu.
27 Jan 2008
Mládí si v srdci nesu,
kol očí jizvy tajím,
stejně se pláštěm času
pod vrásky schovávají.
Přede mnou prudce dýchá,
pode mnou srdce bije.
Pádem že zhyne pýcha?
Tak ještě přidej! Hyje!
26 Jan 2008
v měsíci sluneční hodiny
západní vzpomínku rozpustí v slzách
východní doušek je každý den jiný
25 Jan 2008
Živá z Tvých nedbalek
přisátá samota.
Na střepy podšálek,
koflíček sirota.
Nohama na zemi
vyhozen v povětří.
Zadobře se všemi
jdu k Tobě nepatřit.
24 Jan 2008
zatýkám vzpomínky
dávám klíč pryč
zatýkám vzpomínky dávám klíč pryč
úsměvné jak je to legračné krátké
zatýkám vzpomínky dávám klíč pryč
magická formule jen s pěti slovy
zatýkám vzpomínky dávám klíč pryč
divím se nevazbě stabilně vratké
zatýkám vzpomínky dávám klíč pryč
směju se sobě tak už je to dobrý
zatýkám vzpomínky dávám klíč pryč
do hlavy zabodlý otřesný kýč
23 Jan 2008
Svět žije z naděje,
na slzy zvykej si.
Kdo vlasti věrný je,
ženám být nemusí.
Kdo neví, mlčet má.
Někdo ví mlčíce.
Vojáka špinit,
je plivat na hasiče.
22 Jan 2008
Nebylo v rozkazu za čin se stydět.
Bláhová ženo - sám povleču viny.
Vždyť Ona spí s námi!
A smí Ji vidět
jen stařec a válečník.
Už nikdo jiný.
21 Jan 2008
Barevné proužky a tajemná znamení,
bratry jsou našité hlubokou jehlou.
Nic k jídlu - u hlavně chci tě mít plameni!
Otázky nechte si, ústa se nehnou.
Promiň, že dávám dar, o který nestojíš.
Odjíždím. Slavíme! Kdo rundu otočí?
Zatínej palec, ať spojení neztratíš,
jen se mi na fotkách nedívej do očí.
Matky, sestry, dcery, holky zlatý (babičky to znají):
položíte-li nám otázku, na kterou nechcete slyšet odpověď,
uslyšíte odpověď, kterou nechcete slyšet:
ani matce, ani lásce,
se nepodaří změnit srdce syna,
které raději zhasne v běhu posílajíc celý svět do prdele,
než s kůrkou chleba ve vrásčité bezzubé hubě.
A žádná z vás by neměla toužit
po proměně chlapa
v obyčejného muže,
který se nemůže,
dotknout hlíny jemu drahé.
20 Jan 2008
Tam kam si Tě nesu,
i kdybych stokrát hltal hlínu,
či nesl nad sebou,
až do úplného konce
Tě neopustím.
19 Jan 2008
Buď na mě pyšná, sestřičko.
Za vlast i za Tebe,
ten kdo se vrátí,
bude Ti o tom mlčet.
18 Jan 2008
tohle nebe přece znám
rychleji obíhej
bez dechu nahluchlá hlubina snění
z mžitek síta nitek roje kytek
patník se podpisu na nose kření
tvář spěchá vodou hruď do nebe dme se
perlové písk Jeho stisk přítel lisk
poutníče svědomí neříkej kde jsem
jen když jsem to já
za to mě potrestej
17 Jan 2008
Mířím
k moři
přes moře
za moře
od moře
sedmkrát.
16 Jan 2008
V záplavě perel
patník od cesty,
krásný až polkneš.
15 Jan 2008
Polopád na suti brzděný klečí,
pololet kukačku za slovo chytá,
polotma ukrývá skeleton něčí,
polostín hlásí že za chvíli svítá.
Protěž a balvan se hotoví k tanci,
prostorná obloha chystá jim objetí,
prosím a děkuji za novou šanci.
Proláklým masivem prosvítá prokletí.
14 Jan 2008
Před bojem člověk mívá
víru, která je prostá:
že sejdem se zas (my dva)
a že budem žít až do sta.
A ten letící granát,
že s děsnou ranou
snad neroztrhne se tu,
ale až dál a stranou,
že žhavá kulka
proletí bez zásahu.
Ta prostá víra mívá
před bojem velkou váhu.
13 Jan 2008
MIH! listu vrtulníku.
Za hliněným valem v blátě
chechtám se čemukoli.
Zas hrom a prší šutry.
Jen šeptat nebo řvát,
mozoly od lopat,
za rohem ztichlé ulice
po šatech poznám terč,
láska ve slovníku není;
mír nosím ozbrojen.
Vběhnout cizími dveřmi do tmy,
za rudou tečkou mířidel schoulený člověk.
Pod sítí s hadříky
chuť železa z otlučených zubů.
Oddělen plátnem stanu,
škrábance nesčítám
a každý z nich mě živí.
Noční čas na vzpomínky,
na Tebe bezbrannou.
Až ptáci vstanou,
vyzvracet včerejší obrazy.
Jen tady a teď
stromy se dívají
na liché výkřiky "hurá"
a rukávy počmárané nosem
a šlichtu hliníkovou lžící
a panenský nůž
a děvku kvér
a larvy nočních můr.
A na dvojitá víčka,
co mi už zůstanou.
12 Jan 2008
Děvčátko zabrečí,
když asfalt kolene se týká.
Chlap křičí při zteči,
či jeho krev když stříká.
11 Jan 2008
Pokryté jizvami,
oděné v různé zbroje.
Můžeš se nadechnout?
Pak pouze pocit to je!
Cit - když je zasažen,
mučí se svými noži,
pak se Ti,
bez dechu,
i s Tebou k nohám složí.
10 Jan 2008
Jak zkraje toho století, zas hledat mámu pro děti...
Věk s čtvrtým křížkem pospíchá.
Je čas Ti najít ženicha!
09 Jan 2008
Počasí nestálé (narychlo píšu zprávu).
Jak chutná "namále" lze těžko popsat davu.
Na straně půlnoci mé stopy vítr sklízí,
couvají proroci, až mrak je mléčně zmizí.
Pokořil pohoří! Údiv má v kroužku ústa.
Tvůj svět se nezboří ať chci, či nechci zůstat.
Z jihu už volá ráj - a kolik barev je tu...
Usedám na okraj, kryt palbou flažoletů.
08 Jan 2008
Úplně nahoře
kde voda píchá,
rybí hlas.
U nohou pokoře
(též byla zticha),
leklý čas.
S láskou jsme o hladu,
prsty si teču
jako sen.
Ani krok dozadu.
Kosti své vleču
za hřeben.
07 Jan 2008
Mé slzy rozlily stříbrný oceán,
který mě obklíčil.
06 Jan 2008
Chápu, že:
- láska a naděje
- hrdost a tvrdost
sestry jsou.
Že
- fištrón je zármutku
- a skutek dobytku
bratrem.
Nechápu, proč
- mužnost
- a důvěra
jsou holky.
05 Jan 2008
Sklopené oči a bojové znamení,
pohledem šlehnu až poté, co padneš.
Slepý jsem stavěl hrad z vetchého kamení.
Zničilo studnu, kde kopal jsem na dně.
Spas se kdo můžeš!
Jdi z cesty na stranu!
Nezkoušej přecenit mou slabost v kolenou!
Neruš mé kruhy!
Počkej zda přestanu
zkoušet si ve spánku na vůni vzpomenout.
04 Jan 2008
Jednou se stane,
dvakrát je zvyk.
Vše pověšené na hřebík,
i s budoucími oběťmi,
jak minu v objetí,
v poklusu schoulený,
ne-ne-chám
vyBUCH!nout blízko lidí.
03 Jan 2008
Když spíš, bloudím Ti v tváři.
Ztracený,
po Tobě volající.
Jak zázrak zrození nepsaný v kalendáři,
zasténáš.
Stále spící.
02 Jan 2008
Když boty toulavé se zavrtí
a stesk se dotkne hladiny,
očím, co zbyly mi
pro slzy za viny,
vyprávím cestou o smrti.
01 Jan 2008